Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

motní jsou také limitováni nedostatečnými jazykovými znalostmi a častou absencí dokladů o vzdělání. 50
Ve vztahu k specifické skupině žadatelů o mezinárodní ochranu je třeba též zmínit to, že nemalou roli
hraje i povaha jejich právního statusu a nejasná doba, po kterou jim bude umožněno zůstat na území ČR.
Jejich vízum je vázáno na dobu trvání řízení o žádosti o mezinárodní ochranu, která není dopředu známá,
a jejich pobyt tak může být v podstatě tzv. ze dne na den ukončen. Podle dostupných informací lze soudit,
že velká část žadatelů o mezinárodní ochranu se koncentruje právě do sféry šedé ekonomiky, vykonává
nekvalifikovaná zaměstnání bez dostatečného finančního ohodnocení nebo v extrémních případech zcela
bez mzdy za odvedenou práci, neboť tento trh jim ve své větší flexibilitě a nesvázanosti právními předpisy
vyjde vstříc. 51 Žadatelé o mezinárodní ochranu jsou také z nemalé části soustředěni v pobytových střediscích
Ministerstva vnitra ČR (uprchlických táborech), jejich možné uplatnění na trhu práce je limitováno
specifiky regionu a daného města. 52
Neexistují statistiky, kterými by bylo možno podložit zjištění ohledně počtu žadatelů o mezinárodní ochranu
na trhu práce, ať již zaměstnaných legálně či pohybujících se mimo legální mantinely. Statistiky by bylo
možno vytvořit jen z informací represivního orgánu (zaměstnavatelé, kteří nelegálním zaměstnáváním
porušují právní řád, tuto činnost nijak nedokladují ani nikam neoznamují). Kontroly dodržování zákona
o zaměstnanosti (včetně legality zaměstnání) prováděné orgány cizinecké a pohraniční policie však
neuvádějí mezi statisticky dokladovanými osobami bez povolení k pobytu v ČR za účelem zaměstnání či
podnikání počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Tyto počty nezjišťují ani úřady práce nebo živnostenské
úřady. Stát tedy nemá v současné době k dispozici žádné mechanismy, které by mu umožnily identifikovat
počet žadatelů o mezinárodní ochranu na legálním trhu práce, ale ani počet těch z nich, kteří byli odhaleni
při výkonu práce nelegální. Ze současných dostupných evidencí shromažďovaných o cizincích tak nelze
ve vztahu k trhu práce zjistit o žadatelích o mezinárodní ochranu žádné informace. Dopady restriktivních
opatření zavedených změnou zákona o zaměstnanosti v roce 2002 tak nelze zjistit.Více informací k dané
problematice poskytuje Část III.
Svoji roli hrají i média, která utvářejí obraz vnímaný společností. Jejich informovanost o tématu není
vždy adekvátní a taktéž lze hovořit o podpoře určitých stereotypů, byť se jejich postoje pomalu mění.
Média často spojují problematiku azylu, uprchlictví a mezinárodní ochrany s pracovní migrací, ačkoli
toto spojení není namístě – ti, kdo hledají azyl či mezinárodní ochranu, neodcházejí ze své země, protože
chtějí, ale protože musejí, neboť jim tam hrozí např. pronásledování z určitých důvodů. Podporují tak ale
vnímání společnosti, která pak na cílovou skupinu hledí optikou nelegální migrace se všemi kontexty s ní
spojenými.
50
Toto uvádí mimo jiné Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce, GAC, spol.
s r. o., Mgr. Jiří Kocourek, aplikovaná sociologie, Praha, 2007, str. 22, dostupné na
http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5734, (otevřeno dne 14. 1. 2008).
51
Srov. Pořízek, P.: Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření
k jeho zefektivnění. SOZE, Brno, 2004, dostupné na
http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1955336 (otevřeno dne 19. 3. 2008).
52
Podle údajů Správy uprchlických zařízení přišlo do azylových zařízení SUZ MV v roce 2006 celkem 2 810 osob, do zařízení
pro zajištění cizinců 1 270 osob (srov. výroční zpráva SUZ MV ČR za rok 2006, dostupná na http://www.mvcr.cz/
ministerstvo/suz.html (otevřeno dne 18. 2. 2008). Z hlediska počtu osob, které v průběhu roku pobývaly na území ČR
(včetně osob již v pobytových střediscích pobývajících) tak mohlo jít o téměř polovinu žadatelů a strpitelů.
22 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce