Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

nost víz v konkrétních případech, a to zpravidla na jeden rok, což je zároveň i maximální délka, kterou
mohou zvolit. 232 V mezích daných zákony je tak praxe úřadů práce v přístupu k žadatelům uspokojivá.
Z dostupných informací můžeme identifikovat dvě klasické situace vstřícného přístupu úřadů práce, a to:
a) žadatel o azyl obdrží vízum s platností dva měsíce, nicméně úřad práce uděluje povolení k zaměstnání
na dobu jednoho roku, tj. žadatel o azyl není nucen opakovat celou povolovací proceduru každé dva
měsíce;
b) úřad práce potvrdí platnost povolení k výkonu zaměstnání i při změně pobytového statusu, tj. povolení
k zaměstnání vydané cizinci v okamžiku, kdy byl žadatelem o mezinárodní ochranu, je z pohledu
úřadu práce platné i poté, co se cizinec stal z žadatele o mezinárodní ochranu strpitelem.
V této souvislosti však musíme připustit, že rozhodovací praxe jednotlivých úřadů práce je rozdílná
a že výše uvedená zjištění nemusejí potvrzovat přístup všech či většiny úřadů práce. I s touto výhradou
lze nicméně hodnotit postoj úřadů práce směrem k této kategorii cizinců pozitivně, nicméně bylo by zapotřebí
jasné právní úpravy, tj. přizpůsobení stavu právního stavu faktickému. Z uvedeného je zřejmé, že
tato skutečnost by pravděpodobně vyžadovala zásah do legislativy.
Nemožnost vstupu do evidence úřadu práce
V souvislosti s úřady práce je vhodné ještě závěrem explicitně zmínit další aspekt, který ve svém důsledku
nemotivuje cizince k výkonu legálního zaměstnání a k platbám povinných odvodů na daních či na státní
politiku zaměstnanosti, a sice skutečnost, že stávající legislativa neumožňuje, aby žadatel o mezinárodní
ochranu mohl být veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. 233 Nejenže tedy
nemohou čerpat jakékoliv dávky v případě ztráty zaměstnání, ale, což pokládáme za přinejmenším stejně
důležité, nemají dostatek relevantních informací o volných a pro ně vhodných pracovních místech na
legálním trhu práce. 234 Významnou překážkou při hledání zaměstnání je pro tyto cizince především nedostatek
kontaktů, které vnímají jako nejdůležitější zdroj pomoci při hledání práce. 235
232
Srov. ust. § 92 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
233
Tuto skutečnost lze dovodit z ust. § 24 zákona o zaměstnanosti, který stanoví, že uchazečem o zaměstnání je: „fyzická
osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště,
a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.“ S uvedeným
ust. § 24 pak souvisí ust. § 5 písm. b) bod 3 cit. zákona, které uvádí, že: „bydlištěm se u cizince, který není občanem
Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky.“ Trvalou
adresou žadatel o mezinárodní ochranu nedisponuje, ani v jeho případě zákon nepřistupuje k tzv. fikci trvalého
pobytu pro účely zaměstnání.
234
Jak vyplývá mj. z ust. § 8 zákona o zaměstnanosti, úřad práce provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům
o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje jim další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona.
235
Srov. Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnáváním v ČR, op. cit., grafy č. 33 a 34.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 85