Graf č. 3: Počet žadatelů o mezinárodní <strong>ochranu</strong> v ČR v období 1990–2006 20 000 18 094 počet žadatelů 15 000 10 000 7 220 8 788 8 484 11 400 5 459 5000 1 602 2 226 1990 1991 841 2 207 1992 1993 1994 1995 1 187 1 417 2 211 1996 1997 2 109 4 085 1998 rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 4 021 3 016 Zdroj: MV ČR 1.6. Východiska daná mezinárodním a evropským právem Východiska daná mezinárodním právem Ve vnitrostátním právu České republiky jsou pojmově slučované dva zcela rozdílné instituty mezinárodního práva, azyl a uprchlictví. 72 Azyl Azyl je velmi starý institut a v současné době je v mezinárodním právu ustálen jako vnitrostátní volnostní oprávnění státu udělit ochranný status především v případě politického pronásledování osoby, která hledá útočiště. Azyl prošel během staletí rozsáhlým vývojem od azylu poskytovaného osobám, které prchají z důvodu zločinu nikoli politického, až k azylu současnému, poskytovanému státy pro politické činy. Lze jej vnímat jako institut vnitrostátní, volnost v jeho poskytování však není absolutní, neboť je omeze<strong>na</strong> obyčejovým požadavkem <strong>na</strong> přiznávání azylu pro delikty politické povahy. Ačkoli má tedy územní suverén v udělování azylu volnost, je tato volnost omeze<strong>na</strong> uvedeným požadavkem; státu nicméně zůstává volnost v definování, co za politický čin bude považovat. Obyčejové omezení je možno dále spatřovat v omezení státu udělovat azyl těm, kdo porušili kogentní normy mezinárodního práva, zejmé<strong>na</strong> pak vá- 72 K problematice azylu a uprchlictví více in Čepelka, Č., Šturma, P., Jílek, D.: Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu, MU, Brno, 1997, či Šturma, P., Honusková, V. (eds.): Teorie a praxe azylu a uprchlictví, UK v Praze, 2006. 32 Žadatelé o mezinárodní <strong>ochranu</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce
lečné zločiny či zločiny proti lidskosti. 73 Udělený vnitrostátní azyl je trvalý a jiný stát nemá povinnost jeho udělení respektovat. 74 V legislativě evropských států <strong>na</strong>lezneme zakotvení institutu azylu v základních dokumentech států, <strong>na</strong>př. v čl. 43 Listiny základních práv a svobod České republiky, shodně též čl. 43 Listiny základních práv a svobod Slovenské republiky, tentýž institut se <strong>na</strong>chází v čl. 16a Základního záko<strong>na</strong> Spolkové republiky Německo, 75 či v čl. 56 Ústavy Polské republiky. 76 Ústava České republiky stipuluje, že Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jed<strong>na</strong>l v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Uprchlictví Od azylu, který je institutem vnitrostátním, se liší institut uprchlictví především svým smluvním základem. Oproti azylu, poskytovanému především jednotlivcům, je uprchlictví odpovědí mezinárodního společenství <strong>na</strong> masový příliv osob, které potřebují <strong>ochranu</strong>. Potřeba smluvní úpravy uprchlictví se ukázala až v prvních desetiletích 20. století (ačkoliv jde o fenomén nepochybně starší) v Evropě, kdy tehdejší evropské státy zasáhla vl<strong>na</strong> osob z Ruska, které odcházely po listopadových událostech, později v socialistickém bloku <strong>na</strong>zývaných Velká říjnová socialistická revoluce. 77 S odstupem několika let následoval proud arménských uprchlíků z Turecka. Mezinárodní společenství tehdy přijalo dílčí ujednání směřující k úpravě postavení těchto uprchlíků. V přijímání obdobných kroků směřujících k řešení ad hoc situací (židovští utečenci z Německa před II. světovou válkou) bylo pokračováno až do vypuknutí II. světové války. V poválečné atmosféře došlo k vytvoření úmluvy, která byla <strong>na</strong>rozdíl od předchozích úmluv obecná, definovala uprchlíka nikoli podle etnického principu, jako to činily úmluvy předchozí, ale <strong>na</strong> základě určitých z<strong>na</strong>ků. Jedná se o Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z r. 1951, kde je zakotve<strong>na</strong> obecná definice uprchlíka stanovující, že uprchlíkem se rozumí osoba, která se <strong>na</strong>chází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodu rasy, národnosti, náboženství, příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo pro zastávání určitých politických názorů. 78 Uvedenou definici následně přijaly státy, které se staly smluvními stra<strong>na</strong>mi této Úmluvy. Ve smluvních státech Úmluvy tedy má být osobám zde uvedeným (uprchlíkům), které budou legálně pobývat <strong>na</strong> jejich území, poskytnut určitý rozsah práv a státy se zejmé<strong>na</strong> zavazují ne<strong>na</strong>vrátit je <strong>na</strong> území, kde by jim hrozilo 73 Zde srov. Např. Čepelka, Č., Šturma, P., op. cit. 49, str. 350. Je ale otázkou, zdali lze již hovořit o obyčeji, neboť praxe není zcela jednotná (Srov. průběžné azylování diktátorů v Latinské Americe či Africe, nově též <strong>na</strong>bídka Francie <strong>na</strong> azylování bojovníků FARC výměnou za propuštění unesené Ingrid Betancourtové: http://www.blisty.cz/art/20764. html, otevřeno dne 12. 4. 2008) či článek ve francouzském deníku Libération, 2. dub<strong>na</strong> 2008). 74 Někteří autoři hovoří o stabilizaci mezinárodního územního azylu pro oběti porušení kogentních norem, jenž musí být ostatními členy mezinárodního společenství států respektován. Srov. Čepelka, Č., Šturma, P., op. cit. 49, str. 351. 75 Klokočka V., Wagnerová, E.: Ústavy států Evropské unie, 1. díl, LINDE PRAHA, a. s., 2. vydání, 2004, str. 238. 76 Klokočka V.: Ústavy států Evropské unie, 2. díl, LINDE PRAHA, a. s., 2. vydání, 2005, str. 192. 77 Důvod, proč došlo k úpravě problematiky až ve 20. století, lze spatřovat v tom, že dříve stále existovala území, <strong>na</strong> která bylo možné uprchnout, a tam bez možnosti zásahu pronásledovatelů pobývat. Ve dvacátém století již takovéto možnosti s objevením všech kontinentů pominuly. Srov. Jílek, D.: Odpověď mezinárodního práva <strong>na</strong> hromadné uprchlictví, Masarykova univerzita, Brno, 1996, str. 11. 78 Srov. čl. 1 písm. A Úmluvy. Žadatelé o mezinárodní <strong>ochranu</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce 33
- Page 1 and 2: Žadatelé o mezinárodní ochranu
- Page 3 and 4: Obsah Úvodem — 5 Shrnutí — 7
- Page 5: Motto Člověk se narodil k činnos
- Page 8 and 9: nivého stavu věcí. Za nadějné
- Page 11 and 12: Motto V době stále větší intol
- Page 13 and 14: ostatních kategorií cizinců s v
- Page 15 and 16: 1.3. Analýza - metodologie a vých
- Page 17 and 18: poměrně obtížné získat nejnov
- Page 19 and 20: klientského systému, k tomuto fen
- Page 21 and 22: zení využívání procedury o ud
- Page 23 and 24: Mezi dalšími ovlivňujícími fak
- Page 25 and 26: statistik jednotlivých států pod
- Page 27 and 28: Graf č. 1: Počet žadatelů o mez
- Page 29 and 30: Zajímavé údaje pak poskytuje tab
- Page 31: Zdroje: Obyvatelstvo střední stav
- Page 35 and 36: vnímána jako výsostně národní
- Page 37: občanům. Občané EU jsou totiž
- Page 40 and 41: oblasti lze očekávat i do budoucn
- Page 42 and 43: Po podání žádosti o mezinárodn
- Page 44 and 45: a) nebyla spolehlivě zjištěna to
- Page 46 and 47: Každé rozhodnutí správního org
- Page 48 and 49: 2.4. Status uprchlíka, resp. azyla
- Page 51 and 52: Všeobecná deklarace lidských pr
- Page 53 and 54: ad 1) K nevyváženosti právních
- Page 55 and 56: Jak k tomu uvádí Český statisti
- Page 57 and 58: z těchto dvou extrémních přípa
- Page 59 and 60: plývá z důvodové zprávy k vlá
- Page 61 and 62: § 90 O vydání povolení k zaměs
- Page 63 and 64: Pokud jde o zmiňovaný sociologick
- Page 65 and 66: c) Jak je patrné z následujícíh
- Page 67 and 68: Tento odmítavý postoj se však ne
- Page 69 and 70: Dá se předjímat, že většina
- Page 71 and 72: Současné řízení je dynamické,
- Page 73 and 74: padě k pobytu v pobytovém zaříz
- Page 75 and 76: 3.3.4. Kontrolní činnost státu v
- Page 77 and 78: mimo jiné porušení zákazu diskr
- Page 79 and 80: následkům a k okolnostem, za nich
- Page 81 and 82: V souvislosti s kontrolní činnost
- Page 83 and 84:
jsou z něho vyňata jednání moti
- Page 85 and 86:
nost víz v konkrétních případe
- Page 87 and 88:
Zprostředkovatelé zaměstnání J
- Page 89 and 90:
Graf č. 11: Spokojenost s platový
- Page 91 and 92:
Rozhodnutí o tom, zda dotyčná os
- Page 93 and 94:
Uznávání základního, střední
- Page 95 and 96:
Postup při uznávání vysokoškol
- Page 97 and 98:
notí existenci zprostředkovatelsk
- Page 99 and 100:
(15. 7. 2002-4. 8. 2004), která pr
- Page 101 and 102:
a dočasné postupy, jimiž se zmen
- Page 103:
pojmů obraz uprchlíka zkresluje,
- Page 106 and 107:
Status žadatele o azyl Status uprc
- Page 108 and 109:
Finsko v roce 2006 přijalo celkem
- Page 110 and 111:
ace a azylu do nového zákona o vs
- Page 112 and 113:
Graf č. 15: Počet žadatelů o az
- Page 114 and 115:
4.4. Norsko Ačkoli Norsko není č
- Page 116 and 117:
Přístup žadatelů o azyl na trh
- Page 118 and 119:
4.5. Polsko Právní úprava Právn
- Page 120 and 121:
nání, resp. jeho příslib, je v
- Page 122 and 123:
žádá o azyl, vztahuje se na něj
- Page 124 and 125:
V roce 2007 pak bylo celkem v 5 197
- Page 126 and 127:
S ohledem na výše uvedené skute
- Page 128 and 129:
Graf č. 22: Počty udělených azy
- Page 130 and 131:
4.8. Spolková Republika Německo P
- Page 132 and 133:
federace (4,9 %) a Vietnam (4,7 %).
- Page 134 and 135:
4.9. Švédsko Právní úprava Pr
- Page 136 and 137:
Celkem 86 436 osobám bylo v roce 2
- Page 138 and 139:
ytu vystavena pronásledování neb
- Page 140 and 141:
datelů o azyl jsou zaměstnány v
- Page 142 and 143:
Žadateli bude azyl udělen, pokud
- Page 144 and 145:
Situace cizinců na trhu práce Pro
- Page 146 and 147:
světovém srovnání druhým nejv
- Page 148 and 149:
V tomto smyslu pak lze jen ocenit a
- Page 151 and 152:
Motto: Jestliže chcete skutečnou
- Page 153 and 154:
očekávání stát neoceňuje ty,
- Page 155 and 156:
tivněji zužitkována doba řízen
- Page 157 and 158:
tické kontrolní činnosti státu,
- Page 159 and 160:
Na požadavek liberálnějších a
- Page 161:
» Využít skutečnosti, že žada
- Page 164 and 165:
Report from the Commission to the C
- Page 166 and 167:
Zákon č. 379/2007 Sb., zákon, kt
- Page 168 and 169:
Hřebíková, I., Kuržeja, J.: Spr
- Page 170 and 171:
www.mol.fi/mol/en/99_pdf/en/04_migr
- Page 172 and 173:
Švédsko Aliens Act No. 716 of 200
- Page 174 and 175:
USA Patriot Act 2001. www.immihelp.
- Page 176 and 177:
Autorský kolektiv: Soňa Basovník
- Page 178 and 179:
Graf č. 7: Opakované žádosti o
- Page 180 and 181:
Dotazování komplikovala zejména
- Page 182 and 183:
Respondenti, kteří v otázce 10 o
- Page 184 and 185:
Graf č. 2: Rozložení podle věku
- Page 186 and 187:
Graf č. 4: V ČR jste? (%, N = 161
- Page 188 and 189:
Graf č. 8: Rok zahájení azylové
- Page 190 and 191:
Graf č. 12: (Ne)pracující podle
- Page 192 and 193:
Jak vyplynulo z předchozí otázky
- Page 194 and 195:
4.2. Nepracující Jak již bylo uv
- Page 196 and 197:
Graf č. 23: Znalost časového hor
- Page 198 and 199:
Tabulka č. 2: Za jak dlouho od pod
- Page 200 and 201:
Graf č. 29: Inklinace k nelegáln
- Page 202 and 203:
Graf č. 33: Obecné překážky na
- Page 204 and 205:
Celkem 31 % respondentů uvádí,
- Page 206:
nemohou v Česku pracovat legálně