Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

klientského systému, k tomuto fenoménu se vyjadřuje více např. Pilotní výzkum prostředí obchodu s lidmi na
území České republiky 37 či Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce. 38 Mezi
zajímavé aspekty uvedené v posledně jmenované analýze lze řadit fakt, že sami cizinci nevnímají klientský
systém vyhraněně negativně – umožňuje jim určité zapojení do pracovního trhu. Zpráva o migraci za
rok 2006 zmiňuje problematiku nelegálního trhu jako takového, nelegálního trhu, který může vést k závažným
formám vykořisťování až otrockého typu. Zpráva vypovídá o tom, že nelegální práce znemožňuje
pracovníkům využívat sociální zabezpečení a vytváří pro zaměstnavatele nerovné soutěžní podmínky. 39
O nelegálním trhu v kontextu cizinecké problematiky hovoří též analýza Postavení cizinců na trhu práce, 40 či
Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků. 41 Nelegální zaměstnávání je
v přístupu zaměstnavatelů ke skupině cizinců k vidění poměrně často. Gabal v této souvislosti také hovoří
o tom, že vědomé nedodržování zákonem daných podmínek a nelegální zaměstnávání je natolik rozšířeno, že
převládá pocit beztrestnosti, a to jak mezi českými zaměstnavateli, tak mezi cizinci. 42
Pro některé skupiny je také obtížné uplatnit na trhu práce své vzdělání a získat adekvátní zaměstnání.
Pro některé skupiny je dokonce obtížné získat zaměstnání jako takové (např. osoby zdravotně postižené,
ženy po mateřské dovolené, osoby nad určitou věkovou hranici, minority). Pro tyto skupiny jsou vytvářeny
programy na jejich začlenění na trh práce. Často jde o opatření, která mají uchránit osoby před faktickou
diskriminací.
Více informací k dané problematice poskytuje Část III (se zaměřením na cílovou skupinu analýzy).
1.4.3. Další (neformální) podmínky pro vstup na trh práce
(obecně, s přihlédnutím k problematice cizinců)
Vliv na postavení osob na trhu práce mají i další okolnosti, které nejsou nastaveny právem, ale jsou dány
faktickým stavem, skutečnostmi, které mají vliv na možnosti přístupu a aktivit na trhu práce. Jedná se
např. o faktické bariéry pro vstup na trh práce pro zranitelné skupiny (např. ženy po návratu z mateřské
dovolené, zdravotně postižené, ale i cizince a žadatele o mezinárodní ochranu).
37
Černík, J., Hulíková, T., Vintr, V., Krištof, R.: Pilotní výzkum prostředí obchodu s lidmi na území České republiky,
IOM, 2005.
38
Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce, GAC, spol. s r. o., Mgr. Jiří
Kocourek, aplikovaná sociologie, Praha, 2007, str. 22, dostupné na http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5734,
(otevřeno dne 14. 1. 2008).
39
Srov. Zpráva o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2006, předložená vládě ČR dne 27. června
2007, str. 8.
40
Stehlíková, E, Konopásková, H: Postavení cizinců na trhu práce. Zpráva z výzkumu, OPU, Praha, 2007, dostupné na
http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=221&Itemid=16&lang=cs, str. 18 (otevřeno
dne 19. 3. 2008).
41
Srov. Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků, pracovní studie, Praha:
Ivan Gabal, Analysis & Consulting, 2004, str. 4, 13.
42
Srov. Gabal, I., str. 13; op. cit.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 19