Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Jak k tomu uvádí Český statistický úřad, 116 citovaný zákon podstatně zpřísnil vstupní a pobytový režim
většiny cizinců v České republice, takže než byla některá ustanovení tohoto zákona zmírněna novelou
platnou od 1. července 2001, došlo k výraznému úbytku legálně usazených cizinců na našem území. Jednalo
se řádově o necelých třicet tisíc cizinců, konkrétně o 28 048 osob. Ve skutečnosti šlo však pouze
o úbytek cizinců ve statistikách. Valná většina z nich se totiž posléze přetransformovala v žadatele o azyl,
přičemž v této souvislosti je nutno kriticky poznamenat, že mnozí z nich k tomu byli v podstatě dohnáni.
Na přílišné a okamžité zpřísnění legislativy bez jakékoliv přechodné ochranné lhůty nevládní organizace
opakovaně, avšak bezúspěšně poukazovaly. Logicky vzato zde vznikla hrozba toho, že mnozí z těch
cizinců, kteří bez jakéhokoliv vlastního pochybení doplatili na změnu právní úpravy, skončí nakonec
v režimu azylového zákona, bez možnosti řešit svůj pobyt na našem území jinými legálními prostředky,
či v nejhorším případě dokonce v ilegalitě. Tyto prognózy bohužel došly svého naplnění. Celá řada lidí se
dostala do téměř neřešitelné situace, k čemuž přispěl nejenom tento restriktivní zákon jako takový, ale
především faktická neexistence přechodného období, a tedy nepřipravenost na změny. Nepřipravenost
se týkala jak samotných cizinců, tak státních orgánů a institucí, jmenovitě cizinecké policie, finančních
úřadů, správy sociálního zabezpečení či zastupitelských úřadů. Mnozí cizinci se po marné snaze naplnit
podmínky nového zákona o pobytu cizinců rozhodli vstoupit do azylové procedury, ač dříve tuto možnost
nechtěli využít a nevyužili. Tím se samozřejmě z dlouhodobého hlediska jejich problém nevyřešil. Krom
toho, tyto kroky vedly k následné změně azylového zákona. Je jasné, že pokud se nečekaně a hlavně radikálně
zpřísní cizinecký zákon a zároveň s tím se nečekaně zmírní zákon o azylu a zákon o zaměstnanosti,
dojde k výraznému procentnímu nárůstu těch, kteří se rozhodnou využít zákon azylový pro legalizaci
pobytu. Tento nárůst osob v režimu azylového zákona pak samozřejmě vyvolal další reakci v podobě zavedení
nových ustanovení azylového zákona, kdy hlavním použitým argumentem pro obhajobu nových
restrikcí byly pouhé statistické údaje o počtu žadatelů o azyl u nás, bez zvážení, že by k takové situaci
nedošlo, nebýt přísného cizineckého zákona. Příčinou nárůstu počtu žadatelů o azyl v roce 2001 tak
nebyla liberalizace pracovního trhu, ale spíše vznik náhlé disproporce mezi cizineckým a azylovým
režimem – na jedné straně výrazné zpřísnění pobytového režimu pro cizince a na druhé straně relativně
liberální podmínky žadatelů o azyl.
ad 2) Ke skončení platnosti dohod o bezvízovém styku
Zásadním faktorem bylo i to, že začalo být od 29. května 2000 od občanů Ruské federace a Běloruska, 117 od
28. června 2000 od občanů Ukrajiny 118 a následně od 22. října 2000 od občanů Kazachstánu, Kyrgyzstánu,
Turkmenistánu a Moldávie 119 ke vstupu na území České republiky vyžadováno vízum z důvodu skončení
platnosti příslušných dohod o bezvízovém styku. To způsobilo, že velká část občanů těchto zemí, kteří
dříve pobývali na našem území bez víza (a zpravidla pracovali v šedé ekonomice) využila jediné možné
varianty jak zůstat legálně v ČR, totiž následně požádala o azyl.
116
Český statistický úřad, kapitola: Cizinci v ČR, část: Počet cizinců v ČR – popis aktuálního vývoje, srov.
http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-popis_aktualniho_vyvoje, (otevřeno dne 24. 4. 2008).
117
Srov. http://www.mvcr.cz/aktualit/sdeleni/2000/rus_bel.html (otevřeno dne 12. 3. 2006).
118
Srov. http://www.mvcr.cz/aktualit/sdeleni/2000/Srov.a_uk.html (otevřeno dne 12. 3. 2006).
119
Srov. http://www.mvcr.cz/aktualit/sdeleni/2000/4_Srov.a.html (otevřeno dne 12. 3. 2006).
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 55