Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Závěry šetření skutečně naznačují, že to jsou především vnější podmínky na trhu práce a systém regulující
zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu/strpitelů, které je vytlačují do sféry šedé ekonomiky
a ztěžují jim možnost nalezení legálního zaměstnání, respektive alespoň tak to vnímají oslovení.
Kvůli těmto bariérám jsou tak tyto osoby většinou ochotny přijmout i málo ohodnocenou práci na nižší
úrovni, než je jejich kvalifikace, a to i ve sféře nelegálního trhu práce. Zkušenosti ukazují, že pokud si na
počátku najdou vazby na nelegální zaměstnávání, zpravidla u něj pak již zůstávají. 138
Ačkoliv by tedy Česká republika mohla ze zaměstnávání této kategorie cizinců profitovat, jejich potenciál
zůstává v praxi nevyužit, byť lze říci, že každý žadatel o udělení mezinárodní ochrany disponuje různými
odbornými znalostmi a dovednostmi. Nynější nastavení pravidel přístupu žadatelů o mezinárodní
ochranu na trh práce nahrává nelegálnímu zaměstnávání této specifické skupiny osob se všemi negativními
důsledky, které z toho vyplývají (tj. nulový přínos pro státní pokladnu, rozmáhání tzv. klientského
systému, diskriminace žadatele v pracovněprávních vztazích, nehledě na zatížení státního rozpočtu nákladným
azylovým systémem). Proto se detailněji zaměříme na jednotlivé aspekty, které z našeho pohledu
zapříčiňují či alespoň významněji přispívají k neuspokojivému stavu věci.
3.3.2. Rozhodující okamžik počátku integrace
Za nejdůležitější je možné považovat rozdílné názory na okamžik, jímž by měla integrace započít. Pokud
jde o přístup z pohledu jednoho z nejvýznamnějších aktérů v rámci ČR, a sice ministerstva vnitra, které,
dá se říci, nejzásadnějším způsobem ovlivňuje následné nastavení zákonných parametrů, zde bezpochyby
převládá snaha neintegrovat žadatele o mezinárodní ochranu po co možná nejdelší dobu. Stát zde vyjadřuje
názor, že tato kategorie cizinců by se měla věnovat pouze a výhradně řízení o ochraně, 139 a zároveň
zastává stanovisko, že není vhodné usnadňovat integraci i těm, kterým v budoucnu nebude umožněn
pobyt na území ČR, nevyvolávat v nich přehnaná očekávání a nepobízet je k využívání procedury ve věci
ochrany. 140
138
Co se týče cílové skupiny výzkumu, šlo o klienty tří nevládních organizací: SOZE, OPU a PPU. Do výzkumu byly
zahrnuty pouze ty osoby, které byly nejméně jeden rok v azylové proceduře. Jak vyplývá z výsledků sociologického
šetření, zpracovaného týmem sociologů FSS Masarykovy university v Brně, vzhledem k charakteru populace
nebylo možné provést výběr souboru respondentů tak, aby byly výsledky dotazování reprezentativní pro celou
populaci žadatelů o azyl (mezinárodní ochranu) u nás. Důvodem je jednak nedostatek informací o dané populaci,
její značná proměnlivost v rámci poměrně krátkého časového období, choulostivost tématu nelegálního zaměstnávání
i jazyková bariéra. Z předpokládaných 300 respondentů byl dotazník vyplněn se 184 lidmi, z toho 161
dotazníků bylo posléze zařazeno do výsledného hodnocení. Výsledky výzkumu tedy není možné považovat za reprezentativní
pro celou populaci žadatelů o mezinárodní ochranu, nicméně, s ohledem na skutečnost, že se jedná
o jediný výzkum této skupiny obyvatel ve vztahu k legálnímu a nelegálnímu zaměstnávání, lze ho pokládat za
důležitý a cenný. Prezentovaná zjištění minimálně naznačují určité trendy v oblasti zaměstnávání, které se u této
populace objevují.
139
Srov. např. důvodová zpráva k zákonu č. 2/2002 Sb., dostupná na:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=921&ct1=0 (otevřeno dne 28. 6. 2007), zvláštní část, k části druhé.
140
Srov. Pořízek, P.: Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření
k jeho zefektivnění, str. 103: „V této souvislosti považujeme za nutné změnit celou filosofii integrace, která dle
stávajícího systému začíná až v okamžiku udělení azylu a ve vztahu k žadatelům o azyl jsou integrační aktivity
ponechány na iniciativě nevládních organizací. Tento systém však není v praxi efektivní…“
66 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce