Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

3.3.3. Omezující lhůta pro přístup na trh práce
Pokud jde o analýzou identifikované konkrétní překážky vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu a strpitelů
na legální trh práce, v tomto kontextu se jako nejzávažnější a nejvíce kontraproduktivní jeví skutečnost,
že žadatelé o mezinárodní ochranu mohou v České republice pracovat, resp. jim může být vydáno
povolení k zaměstnání až po 12 měsících trvání řízení. 146 Tato omezující lhůta se při hodnocení relevantních
souvislostí jeví být zbytečně restriktivní a neúčelnou.
Snaha státu zamezit propojení trhu práce a řízení o mezinárodní ochraně
V této souvislosti lze navázat na předchozí kapitolu, týkající se rozhodujícího okamžiku počátku integrace.
Podíváme-li se podrobněji na přístup státu 147 právě ve vztahu ke kritice příliš dlouhé omezující lhůty,
která zaznívá z řad nevládních organizací i z řad migrantů samotných, převládá zde zcela odmítavý postoj.
Hlavním argumentem ministerstva vnitra je nepropojovat, pokud možno co nejdéle, řízení o mezinárodní
ochraně a trh práce, 148 když akcentuje fakt, že účelem pobytu žadatele o mezinárodní ochranu na českém
území rozhodně není výdělečná činnost, ale řízení o mezinárodní ochraně. Druhým dechem pak dodává,
že přijímací podmínky jako stravné, kapesné, psychologická a další pomoc jsou takovému cizinci zdarma
poskytovány v azylových zařízeních zřizovaných státem, jinak řečeno není důvod pro pobyt v soukromí
a pro vstup na trh práce.
Je však možné konstatovat, že snaha státu zamezit propojení trhu práce a řízení o mezinárodní ochraně
nereflektuje v tomto kontextu realitu. Skutečnost je totiž diametrálně odlišná, a to přinejmenším z následujících
dvou důvodů:
» i za současného nepříznivého nastavení pravidel pro žadatele fakticky k propojení řízení o mezinárodní
ochraně a trhu práce dochází – ke škodě věci se však jedná o trh práce nelegální,
» je to i sama Směrnice Rady 2003/9/ES, stanovující minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl, která
takové propojení umožňuje, dokonce, jak je uvedeno výše, ho po uplynutí určité lhůty od zahájení
řízení nařizuje.
Dlouhá omezující lhůta, anebo okamžitý vstup na trh práce – příčiny a následky
Smyslem omezující lhůty pro přístup na trh práce je ochrana, konkrétně pak ochrana státu před zneužíváním
institutu azylu a doplňkové ochrany, a zároveň i ochrana národního trhu práce. V této souvislosti
se taková ochranná lhůta jeví jako účelné a legitimní opatření pro naplnění výše uvedených cílů. Problémem
tedy není samotná existence této lhůty, ale neadekvátní nastavení její délky v kontextu s předmětnou
legislativou České republiky v oblasti azylu.
146
Srov. ust. § 99 písm. a) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
147
V této souvislosti představovaný především Ministerstvem vnitra ČR.
148
Srov. např. Podkladový materiál MV ČR pro projednávání změn zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců (sněmovní
tisk č. 191), kapitola Zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu, cit. str. 34: „Hlavním účelem pobytu žadatele
o mezinárodní ochranu je samotné řízení ve věci mezinárodní ochrany a rozhodně ne výdělečná činnost“.
68 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce