Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Každé rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat odůvodnění, stejně tak jako odkaz na podklady
pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.
Nabývá právní moci dnem doručení. V rozhodnutí musí být také uvedena informace o tom, jak se
správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům k rozhodnutí.
Rozhodnutí je přezkoumatelné soudem, přičemž lhůtu pro podání žaloby stanoví zákon. Obecně
je to 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, nicméně od této obecné lhůty existují odchylky, a to konkrétně
zkrácení v některých případech na 7 dní. Jde o ta rozhodnutí, jimiž se žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
popř. rozhodnutí o žádosti podané v zařízení pro zajištění cizinců či u těch rozhodnutí, která byla
doručena žadateli v době jeho pobytu v přijímacím středisku tranzitního prostoru mezinárodního letiště
,a také v případech, kdy bylo zastaveno řízení z důvodů nepřípustnosti žádosti. Soudní přezkum probíhá
dle zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního.
Soudní přezkum
Soudní přezkum správního rozhodnutí je zahájen okamžikem podání žaloby, která má zpravidla odkladný
účinek. Místně příslušný je ten krajský soud, 106 v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany
(tj. žalobce) hlášen k pobytu v den podání žaloby. V řízení před soudem má odmítnutý žadatel právo jednat
v mateřském jazyce.
Je-li správní rozhodnutí soudem zrušeno, věc se vrací správnímu orgánu k dalšímu řízení. Prováděl-li
soud sám dokazování před zrušením, správní orgán zahrne tyto důkazy do podkladů pro nové rozhodnutí.
Správní orgán je vázán názorem soudu ve zrušujícím rozsudku či rozsudku vyslovujícím nicotnost.
Není-li žaloba důvodná, soud ji zamítne. Nabytím právní moci takového rozhodnutí přestává být cizinec
žadatelem o udělení mezinárodní ochrany.
Ne všechny žaloby však mají odkladný účinek. Pokud ale žaloba neměla odkladný účinek, cizinec přestal
být žadatelem už v době, kdy rozhodnutí ministerstva nabylo právní moci – odkladný účinek nemá
žaloba proti rozhodnutí o zastavení řízení, stejně tak jako žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti
jako zjevně nedůvodné, pokud žadatel přichází ze státu, který ČR označuje za bezpečnou zemi, a konečně
ani žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné, pokud má žadatel více než 1 státní
občanství a nevyužil ochrany některého z těchto států. Všechny ostatní žaloby odkladný účinek mají.
Proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu ve správním soudnictví lze podat
kasační stížnost, kterou se stěžovatel (tj. cizinec) domáhá zrušení tohoto soudního rozhodnutí. Podává
ji u soudu, který napadené soudní rozhodnutí vydal, a to do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Rozhoduje
o ní Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost je možné podat pouze z důvodů tvrzené nezákonnosti
(spočívající v tom, že v předcházejícím řízení soud nesprávně posoudil právní otázky či nezákonnosti
rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení) nebo vady řízení (např. skutková podstata, z níž
vycházel správní orgán, nemá oporu v zákoně nebo je v rozporu s obsahem spisu, či nepřezkoumatelnost
rozhodnutí pro nesrozumitelnost). Kasační stížnost má odkladný účinek, jedinou výjimkou je kasační
106
V Praze je k rozhodování příslušný Městský soud v Praze.
46 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce