Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

jsou z něho vyňata jednání motivovaná citovými, zejména příbuzenskými, vazbami osob blízkých. 218 Formulace
daného trestného činu byla nakonec pozměněna; praxe ukáže, jak bude jeho aplikace v praxi prováděna.
Ani nová úprava ale nevyjímá explicitně jednání motivovaná citovými, zejména příbuzenskými, vazbami
osob blízkých, ačkoli to uvádí v důvodové zprávě. Zajímavý sporný aspekt uvádí ve svém článku Čižinský,
když zmiňuje otázku možného postihu advokátů za pomoc klientovi, který je na území nelegálně. 219
Pohledem na definice trestných činů zjistíme, že jsou postihována ona skutečně zásadní jednání. Porušení
právního řádu menší intenzity je možné naleznout definované jako přestupky, např. v zákoně o zaměstnanosti
se jedná o nelegální zaměstnávání 220 či v zákoně o pobytu cizinců neohlášení ubytovaného
cizince ubytovatelem; 221 pro oblast nedovoleného překročení hranic byl zaveden přestupek na úseku
ochrany státních hranic (v rozsahu tohoto zákona je postihováno jednání samotných osob, např. překročení
státní hranice mimo hraniční přechod, atd.). 222
Nové trendy
V této souvislosti stojí za povšimnutí především v loňském roce schválený návrh Směrnice, kterou se
stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem. 223
Za poměrně významné novum lze označit skutečnost, že podle tohoto návrhu bude postihován primárně
zaměstnavatel, nikoliv nelegálně zaměstnaní příslušníci třetích zemí. 224 Plánované sankce pro zaměstnavatele
se pohybují zpravidla ve formě správních postihů, od pokut, přes úhradu nákladů souvisejících
s vycestováním dotyčného cizince, až k vyloučení firem z nároků na dotace a z účastí na veřejných
zakázkách. Při závažných okolnostech však přicházejí na řadu i sankce trestněprávní, konkrétně pak ve
čtyřech případech: při opakovaném porušování, při zaměstnávání velkého počtu státních příslušníků
třetích zemí, v případě obzvlášť vykořisťovatelských pracovních podmínek a konečně v případech, kdy je
zaměstnavatel obeznámen se skutečností, že pracovník je obětí obchodování s lidmi. Aby bylo zaručeno,
že vůči jednotlivci budou trestněprávní sankce uplatněny pouze ve vážných případech, bude opakované
porušení jako trestný čin chápáno v případech, kdy dojde k třetímu porušení v průběhu dvou let. 225
218
Srov. Důvodovou zprávu k sněmovnímu tisku č. 127, dostupná na
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=127&CT1=0 (otevřeno dne 28. 11. 2007).
219
Čižinský, P.: Nový trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, Bulletin advokacie 10/2007.
220
Srov. ust. § 139 odst. 1 písm. b) a c), § 140 odst. 1 písm. b) a c) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
221
Srov. ust. § 156 odst. 2 písm. a), d), § 157a odst. 2 písm. a), d) zákona o pobytu cizinců, v platném znění.
222
Srov. ust. § 44a zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.
223
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků
třetích zemí s nelegálním pobytem ze dne 16. května 2007 (2007/0094 – COD).
224
Postihy se nebudou týkat nelegálně pracujícího cizince, naopak, zaměstnavatel bude muset zaplatit nelegálně
zaměstnanému státnímu příslušníkovi třetích zemí veškerou nezaplacenou odměnu a členské státy budou muset
zavést mechanismus, který státním příslušníkům třetích zemí zaručí i po opuštění území členského státu, že obdrží
veškerou odměnu, na kterou mají nárok, což je výrazně progresivní prvek chystané směrnice.
225
Ačkoliv se tato směrnice nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří na území EU pobývají legálně, ale
pracují zde v rozporu s účelem jejich povolení k pobytu, tedy v zásadě ani na legálně pobývající žadatele o mezinárodní
ochranu, kteří pracují např. bez pracovního povolení, lze si představit, že tímto směrem by měly být vedeny
i úvahy o postizích zaměstnavatelů, zaměstnávajících i žadatele o mezinárodní ochranu, které by od podobného
jednání zaměstnavatele účinně odradily.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 83