Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Dotazování komplikovala zejména choulostivost tématu nelegálního zaměstnávání a jazyková bariéra,
která stála mezi respondenty a tazateli. Kritériem způsobilosti byla ochota žadatelů o azyl odpovídat
na otázky v dotazníku a možnost dorozumění se mezi žadatelem o azyl a tazatelem. Výsledky výzkumu
tedy není možné považovat za reprezentativní ani pro populaci žadatelů o azyl, ani pro populaci klientů
poradenství SOZE, OPU a PPU. Přesto jsou výsledky výzkumu ojedinělými a cennými poznatky o zkušenostech
žadatelů o azyl na trhu práce a lze je pokládat za komplexní předvýzum dané oblasti.
Původně zamýšlená velikost vzorku byla 300 respondentů. Vzhledem k časové náročnosti výzkumu
se však původně stanoveného počtu dotazníků nepodařilo dosáhnout. Celkem bylo osloveno více než 300
žadatelů o azyl, získat se podařilo 184 vyplněných dotazníků, z nichž po kontrole správnosti vyplnění dotazníku
mohlo být 161 zařazeno do statistického zpracování.
1.3. Dotazování
Dotazování probíhalo od ledna do června 2006 jednak v kancelářích SOZE, OPU a PPU, ale také v pobytových
střediscích MV ČR pro žadatele o azyl a strpitele. Dotazníky s respondenty vyplňovali zaměstnanci
uvedených nevládních organizací formou strukturovaného rozhovoru, kteří byli pro tento úkol speciálně
vyškoleni. Vzhledem k choulostivosti tématu nelegálního zaměstnávání byla výhodou tazatelů jejich
osobní znalost klientů poradenství-respondentů. Ta jim ze strany respondentů zajistila vyšší míru důvěry,
než by získali neznámí externí tazatelé. Při sběru dat a jejich vyhodnocování však byla zachovávána
striktně anonymita respondentů v souladu se zněním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, v platném znění. Jednotlivým účastníkům dotazníkového šetření (respondentům)
byla přiřazena čísla, takže zpracovatelé dat neměli možnost seznámit se s jejich identitou.
Dotazník byl formulován v českém jazyce, podmínkou provedení rozhovoru tedy byla schopnost respondenta
dorozumět se v českém jazyce. Vzhledem k finančním omezením a velké jazykové různorodosti
cílové populace nebylo možné připravit jazykové mutace dotazníku. V průběhu dotazování se ukázalo, že
jazyková bariéra značně komplikovala průběh dotazování. Tazatelé, kteří disponují znalostí cizích jazyků,
tedy v některých případech využili těchto znalostí a při dotazování používali také jazyk ruský, anglický
a francouzský.
1.4. Dotazník
Dotazník byl koncipován tak, aby pokrýval nejdůležitější aspekty zaměstnávání žadatelů o azyl a jejich
přístupu na trh práce. Zároveň zjišťoval některé socio-demografické charakteristiky žadatelů o azyl, které
mohou hrát roli v jejich přístupu na trh práce.
Při sestavování otázek byla reflektována předpokládaná úroveň komunikačních a jazykových znalostí
tak, jak vyplynula z osobních zkušeností výzkumníků se žadateli o azyl, z konzultací s pracovníky SOZE
a v neposlední řadě také z předchozích výzkumů s cizinci v České republice. Otázky byly tedy formulovány
jednoduchým jazykem odpovídajícím stylistické úrovni hovorové češtiny.
Dotazník byl rozdělen do dvou hlavních oddílů. První část se zaměřovala na zkušenosti žadatelů o azyl
s hledáním práce a zaměstnáním a na postoje k legálnímu i nelegálnímu zaměstnávání. Druhá část zjišťovala
socio-demografické charakteristiky respondentů.
180 Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnáváním v ČR