Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

3.3.4. Kontrolní činnost státu ve vztahu k nelegálnímu zaměstnávání cizinců
se zaměřením na žadatele o mezinárodní ochranu
Současné nastavení podmínek zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu a rovněž i celková situace
na domácím trhu práce přispívají k tomu, že žadatelé o mezinárodní ochranu, pokud jsou ekonomicky
aktivní, si prostředky na živobytí nezřídka obstarávají nelegální prací. Toto tvrzení mimo jiné podporují
i shora prezentované výsledky sociologického průzkumu, který byl proveden v rámci projektu. 173 Na základě
závěrů z šetření lze tak s jistotou poukázat na existenci problému nelegálního zaměstnávání i u žadatelů
o mezinárodní ochranu.
Český stát si uvědomuje nutnost koncepčně a koordinovaně řešit stínovou ekonomiku a nalézt indikátory
pro její lepší identifikaci. 174 Pokud jde o cizince jako takové, problematikou jejich nelegálního zaměstnávání
se zabývá meziresortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců v České republice. 175
Na činnosti uvedeného orgánu, jehož gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, úzce spolupracují
Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo financí ČR, a zastoupeni
jsou v něm i další instituce státní správy, vč. tzv. sociálních partnerů. 176
Fenomén nelegálního zaměstnávání
Nelegální zaměstnávání je nebezpečný společenský jev, který s sebou nese řadu negativních důsledků.
Úniky z daňového systému, neodvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, případně krácení odvodu zdravotního pojištění, to jsou problémy, které trápí především
stát. Je však nepřehlédnutelným faktem, že nelegální práce je riziková pro zaměstnance samotné a v řadě
případů se právě zde setkáváme s vážnými případy porušování práv jednotlivců. 177 V této souvislosti nelze
rovněž nezmínit problematiku tzv. klientského systému, 178 do kterého jsou zapojeny tisíce cizinců na
území České republiky. Problém nelegálního zaměstnávání má tak vedle uvedených negativních dopadů
nepochybně i sociální rozměr. Pracovníci jsou často nuceni nejen pracovat, ale i žít v ponižujících podmínkách
a jsou zprostředkovateli práce (tzv. klienty) vydíráni a okrádáni.
173
Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnáváním v ČR, Výsledky sociologického průzkumu zpracovaného
pro účely projektu „Proč mají zůstat stranou? – Komplexní posílení pracovního potenciálu žadatelů o azyl“, Brno 2006.
174
Horáková, M., Kux, J.: Národní zpráva o neformální ekonomice v České republice, VÚPS, září 2003, dostupná na
http://www.vupsv.cz/neformalni_ekonomika_cz.pdf (otevřeno dne 28. 6. 2007).
175
Meziresortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců v České republice byl zřízen na základě usnesení
vlády České republiky dne 23. října 2000 – usnesení č. 1 044.
176
Např. Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz podnikatelů ve stavebnictví,
Generální ředitelství cel, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Bezpečností a informační služba.
177
Srov. články uveřejněné na webové stránce Pilotní projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků –
rizika nelegální práce – http://www.imigracecz.org/?lang=cz&article=media (otevřeno dne 28. 6. 2007).
178
Problém klientského systému spočívá v tom, že je diskriminační a vykořisťuje pracovníky, kteří jsou nuceni odvádět
až polovinu své mzdy klientovi. K problematice tzv. klientského systému srov. např. Černík, J., Hulíková, T.,
Vintr V., Krištof R.: Pilotní výzkum prostředí obchodu s lidmi na území České republiky (12/2004–2/2005), IOM
Praha, dostupné na:
http://aa.ecn.cz/img_upload/ea85d6c87301f0a7507b0e8d7b873b63/IOM_pilotni_vyzkum_obchodu_s_lidmi_CZ.pdf
(otevřeno dne 28. 6. 2007).
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 75