Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Zdroje: Obyvatelstvo střední stav: 2005 World Population Data Sheet, UN Population Reference Burelu; Míra zaměstnanosti
a nezaměstnanosti. V EU 27 v roce 2005 EUROSTAT. Rozloha v km 2 ; Pramen: EUROSTAT. Populace cizinců v roce 2004; Pramen:
SOPEMI/OECD 2006, doplněno daty ČSÚ c10a04g Vybrané evropské státy: počet cizinců a jejich podíl na obyvatelstvu pramen
EUROSTAT, Polsko rok 2002, Itálie rok 2005, Litva 2005. Cizí pracovní síla v roce 2004; Pramen: SOPEMI/OECD 2006, Řecko 2001,
Itálie 2003. Počet žadatelů o azyl a uprchlíků v roce 2005, Statistická ročenka UNHCR. Počet cizinců ze třetích zemí v roce 2006
(předběžná data ČSÚ).
Posun vnějších hranic Evropské unie a vznik nárazníkové zóny na východních hranicích rozšířené EU
vedl k celkovému snížení počtu žadatelů o azyl v členských zemích EU 15 o 12 %; v celé skupině nových
členských zemí EU byl naopak zaznamenán růst počtu žádostí o azyl o 7 % (z 28 tis. na 30 tis., zatímco
v EU 15 (starých členských zemích) klesl z 241 tis. na 213 tis) 66 . Institut první bezpečné země a biometrické
testy přispěly k rapidnímu snížení počtu neoprávněných žádostí o azyl. 67 Zatím má vývoj počtu žadatelů
v EU stále klesající tendenci. 68
Co se týče České republiky, v důsledku politických a společenských změn po roce 1989 se proměnila
ze země, která sama produkovala velké množství uprchlíků či migrantů, na zemi, do které (či přes
kterou) uprchlíci proudí. Zpočátku byla ČR převážně tranzitní zemí, což bylo dáno jednak všeobecnou
situací v zemi, jednak geografickou polohou ve střední části Evropy. V posledních letech se však situace
začíná měnit. Přes mnohé problémy, se kterými se Česká republika potýká, se stala relativně ekonomicky
i politicky stabilní demokratickou zemí, a tedy i destinací žadatelů o azyl. Jejich počet však byl a stále je
podstatně nižší nežli v zemích EU 15 69 a od roku 2002 70 má klesající tendenci. Česká republika se nicméně
transformovala z transitní země na zemi imigrační. 71
Situaci v ČR lze ilustrovat na následujícím grafu.
66
Údaje převzaty z International Migration Outlook, OECD SOPEMI 2007.
67
Biometrické znaky jsou fyziologické charakteristiky a projevy používané k rozeznání a identifikaci živé osoby.
Fyziologické charakteristiky zahrnují otisky prstů, tvar rukou, tvar oční duhovky, tvář, hlas, tvar ušního boltce
a tělesný pach. Mezi charakteristické projevy patří ručně psaný podpis a způsob chůze.
68
Srov. UNHCR Statistical Online Population Database, Asylum Trends, 2006.
69
Od roku 1990 požádalo o azyl v ČR více než 85 000 osob; nejvíce z Ukrajiny (13 tis.), Ruska (10 tis.), Rumunska,
Bulharska a Afghánistánu (6 tis.), srov. HN 25. 7. 2007.
70
V roce 2001 se významně zvýšil počet žadatelů o azyl v ČR. Nejednalo se o novou migrační vlnu, příčinné souvislosti
jsou rozebrány v analýze, ale usnadnění přístupu žadatelů o azyl na trh práce vedlo k legalizaci již existujících
pracovních míst cizinců.
71
Srov. např. i Gabal, I., op. cit., str. 3. Vývoj v oblasti nucené migrace probíhal v ČR podobně jako v jiných postkomunistických
zemích. V osmdesátých letech zde nebyly zaznamenány žádosti o azyl v ČR. Naopak, počet uprchlíků
odcházejících z ČR se pohyboval mezi 4–7 tisíci ročně. Po roce 1990 žádali o azyl většinou čeští Romové. Jejich
počet dosahoval koncem devadesátých let a počátkem nového milénia 2 tis. ročně, ale po vstupu ČR do EU se snížil
na desetinu (Srov. Migration Policy Institute, www.migrationpolicy.org).
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 31