Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

notí existenci zprostředkovatelského (respektive klientského) systému, se překvapivě vietnamsko-čínské a ukrajinsko-
-ruské skupiny neliší. Zprostředkovatelský systém nevnímají cizinci vyhraněně. Přestože bývá státem často zahrnován
do sféry šedé ekonomiky, imigrantům na druhé straně umožňuje určité zapojení do pracovního trhu.“
Ve vztahu ke specifické skupině žadatelů o mezinárodní ochranu je třeba též zmínit to, že nemalou
roli hraje i povaha jejich právního statusu a nejasná doba, po kterou jim bude umožněno zůstat na území
ČR. Jejich vízum je vázáno na dobu trvání řízení o žádosti o mezinárodní ochranu, která není dopředu
známá a pobyt žadatele tak může být v podstatě tzv. ze dne na den ukončen. Podle dostupných informací
lze soudit, že velká část žadatelů o mezinárodní ochranu se koncentruje právě do sféry šedé ekonomiky,
vykonává nekvalifikovaná zaměstnání, bez dostatečného finančního ohodnocení nebo v extrémních
případech zcela bez mzdy za odvedenou práci, neboť tento trh jim ve své větší flexibilitě a nesvázanosti
právními předpisy vyjde vstříc. 260 Žadatelé o mezinárodní ochranu jsou také z nemalé části soustředěni
v pobytových střediscích Ministerstva vnitra ČR (uprchlických táborech), a tím pádem je jejich možné
uplatnění na trhu práce limitováno specifiky regionu a daného města. 261
Vnitřní faktory jednotlivých žadatelů
Mezi další faktory, které zcela jistě ovlivňují žadatele při jejich vstupu na trh práce, patří i jejich osobní
přístup k možnostem, které se jim nabízejí. Existuje určitá skupina osob, která z těch či oněch důvodů
azylový systém pouze využívá a zaměstnání nehledá a hledat nechce. Může tomu tak být např. proto, že
cizinec chce tímto způsobem získat jen možnost bezplatného pobytu a stravy, anebo proto, že má obavu,
že se mu vstup na trh práce nepodaří. Této kategorii se však analýza blíže nevěnuje, její zaměření je zúženo
pouze na žadatele, kteří pracovat chtějí. Je také nutno zmínit, že některé z osob, které byly vystaveny
pronásledování, trpí psychickými poruchami či těžkými onemocněními a nejsou schopny na trh práce
z tohoto důvodu vstoupit (následky mučení atd.).
Vliv politiky
Na postavení cílové skupiny má důležitý vliv názor politiků. V České republice je orgánem, jenž primárně
vytváří koncepci, kterou uplatňuje vůči cizincům i žadatelům o mezinárodní ochranu, vláda. Vláda vtěluje
do svého přístupu k těmto skupinám ideje programového prohlášení vytvářeného na základě přístupu
jednotlivých politických stran případné vládní koalice.
V České republice je takto vytvářena Koncepce integrace cizinců 262 či Koncepce integrace azylantů. Zatím
nebyla přijata koncepce imigrace cizinců, tedy určitá přistěhovalecká strategie, takže lze konstatovat,
že záměr ČR v dané oblasti není v současnosti politicky definován. Doposud se v této oblasti přijala pouze
dílčí opatření. Prvním v této oblasti byl Pilotní projekt Výběr kvalifikovaných pracovníků zahájený v roce
260
Srov. Pořízek, P.: Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření
k jeho zefektivnění. SOZE, Brno, 2004, dostupné na
http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1955336 (otevřeno dne 19. 3. 2008).
261
Podle údajů Správy uprchlických zařízení přišlo do azylových zařízení SUZ MV v roce 2006 celkem 2 810 osob, do
zařízení pro zajištění cizinců 1 270 osob (srov. výroční zpráva SUZ MV ČR za rok 2006, dostupná na http://www.mvcr.
cz/ministerstvo/suz.html (otevřeno dne 18. 2. 2008). Z hlediska počtu osob, které v průběhu roku pobývaly na území
ČR (včetně osob již v pobytových střediscích pobývajících) tak mohlo jít o téměř polovinu žadatelů a strpitelů.
262
Srov. Usnesení vlády č. 126 ze dne 8. února 2006, kterým byla schválena aktualizovaná Koncepce integrace cizinců.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 97