Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Posuzování žádosti o azyl
Pokud jde o posuzování žádosti o azyl, 360 veškeré žádosti musejí být postoupeny Národnímu úřadu pro
migraci (Statens Migrationsverket– SMV). Například na hraničních přechodech nenáleží pohraniční policii
pravomoc rozhodnout o vstupu žadatelů o azyl na území Švédska a veškeré žádosti musejí být postoupeny
SMV. Na hlavních hraničních přechodech se pak nacházejí zástupci SMV. SMV je výlučně odpovědný za
rozhodnutí ohledně vstupu do země, rozhovory se žadateli o azyl i za další šetření v souvislosti s jejich žádostmi,
jakož i za prvoinstanční rozhodnutí v této věci.
Každá žádost o azyl je posuzována individuálně. Pokud žadatel uvede důvod, který podle Cizineckého
zákona zakládá nárok na udělení azylu nebo ochranu ze strany Švédska, je úkolem Úřadu pro migraci bez
prodlení vydat povolení k pobytu. Ve všech případech se specificky posuzuje, co je případně v nejlepším
zájmu dětí, mohou-li být tímto rozhodnutím dotčeny. Prvotně úřad posuzuje, je-li to právě Švédsko, komu
náleží rozhodovat o žádosti o azyl, či není-li to jiná země, které by dříve vznikla tato povinnost. Pokud
neexistují důvody pro udělení azylu, úřad může dojít k rychlému rozhodnutí. To se děje např. v případech,
pokud je žadatel příslušníkem jiného členského státu EU.
V opačném případě, pokud úřad během předběžného šetření dojde k závěru, že žadatel pravděpodobně
azyl získá, případ je dále posuzován náležitým způsobem, avšak nedojde ke jmenování veřejného právního
zástupce. V ostatních případech pak jmenovaný veřejný právní zástupce pomáhá žadatelům doplnit
jejich žádost. Následně úřad prochází žádost za přítomnosti žadatele i jeho zástupce, aby došlo k odstranění
veškerých případných nejasností. Pokud úřad shledá, že neexistují důvody pro udělení azylu nebo
ochrany, posuzuje dále, zda existují nějaké jiné důvody zakládající nárok osoby zdržovat se nadále na
území Švédska, např. rodinné vazby či výjimečné okolnosti.
Osoby, jejíž žádost byla úřadem odmítnuta, se může odvolat k soudu pro záležitosti migrace (Migration
Court), proti jehož rozhodnutí je možné se v některých případech opět odvolat k Odvolacímu soudu pro
otázky migrace (Migration Court of Appeal).
Žádosti o azyl jsou udělovány také na zákl. tzv. kvót (quota refugee), kam spadají nejen uprchlíci, ale
i jiné osoby potřebné ochrany, které jsou vybírány ve spolupráci s UNHCR. O výši kvóty každý rok rozhoduje
švédský parlament. Např. v roce 2005 Švédsko přijalo 12 429 „quota uprchlíků“.
Statistické údaje
V roce 2007 požádalo ve Švédsku o azyl 36 210 osob. 361 V předchozím roce to bylo 24 322 žádostí o azyl.
Největší podíl žadatelů byl z Iráku 8 951, ze Somálska 1 066, ze Srbska 2 001. Další nejvíce zastoupené země
jsou Rusko, Irán, Afghánistán, Eritrea, Bolivie a osoby bez státní příslušnosti. V roce 2006 získalo azyl 7 940
osob. Uzavřeno bylo přitom 18 838 žádostí o azyl.
360
Zdroje: stránky úřadu pro migraci – zpráva Přijímání žadatelů o azyl, červenec 2007 – na adrese
http://www.migrationsverket.se/infomaterial/asyl/allmant/mottagandet_en.pdf (otevřeno dne 5. 12. 2007); dokument
„Asylum Rules in Sweden“ ze září 2006 – na adrese http://www.migrationsverket.se/infomaterial/asyl/allmant/asylregler_en.pdf
(otevřeno dne 5. 12. 2007). http://www.migrationsverket.se/english.jsp;
http://www.ecre.org/drc/sweden.shtml;http://www.immi.se/migration/control.htm (otevřeno dne 5. 12. 2007).
361
http://www.unhcr.se/en/Protect/statistic_en.html (otevřeno dne 3. 2. 2007).
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 135