Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

S ohledem na čtyři výše uvedené hlavní faktory se tedy nelze ztotožnit se závěrem, že nárůst počtu žadatelů
o azyl v ČR v roce 2001 je bez dalšího důsledkem liberalizace pracovního trhu. Bez ohledu na to se
však současná situace jeví jako nesrovnatelně odlišná. Je zapotřebí si otevřeně přiznat, že žadatelů o mezinárodní
ochranu u nás ubývá nikoliv proto, že by neměli přístup na trh práce, ale protože stát přijímá
veškerá možná opatření, aby se do ČR žadatelé o mezinárodní ochranu vůbec nedostali.
Období od roku 2002
Na vzrůstající počet žadatelů o azyl v letech 2000, 2001 reagovalo ministerstvo vnitra novelou č. 2/2002 Sb., 121
kterou byly radikálně zpřísněny podmínky pro přístup těchto osob na trh práce. Až do 1. února 2002
nebylo tedy u této kategorie cizinců k výkonu práce vyžadováno povolení k zaměstnání, 122 nicméně od tohoto
data mohl žadatel o azyl pracovat pouze na základě povolení k zaměstnání vydaného příslušným
úřadem práce, a to až po 1 roce trvání azylového řízení. Poprvé tak byla zavedena omezující lhůta, během
níž mají tito cizinci zakázán přístup na trh práce. 123 Ostatní podmínky pro získání pracovního povolení
u žadatelů o azyl byly nastaveny stejně jako u jiných kategorií cizinců, kteří k výkonu práce na území
České republiky potřebují pracovní povolení (viz § 2a citovaného zákona o zaměstnanosti).
Pokud jde o kategorii tzv. strpitelů, jejich postavení na trhu práce nebylo zákonem řešeno vůbec, což
vpodstatě znamenalo, že tito cizinci nemohli na území ČR pracovat. Ani taková úprava se však neosvědčila.
Dne 1. října 2004 potom nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který do jisté
míry liberalizoval podmínky zaměstnávání žadatelů o azyl a poprvé řeší též zaměstnávání tzv. strpitelů.
Podmínky zaměstnávání žadatelů o azyl a strpitelů byly až do 13. října 2005 upraveny shodně, a to
způsobem platným i v současné době (viz následující podkapitola). Do uvedeného data tak žadatelé i strpitelé,
u kterých uplynulo 12 měsíců od podání žádosti o azyl, mohli vykonávat zaměstnání na základě
povolení k zaměstnání, přičemž při jeho vydávání nepřihlížel úřad práce k situaci na trhu práce. Zaměstnavatel
pak nebyl povinen získat povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí.
Dne 13. října 2005 však nabyla účinnosti novela zákona o azylu, potažmo zákona o zaměstnanosti, a to
pod č. 350/2005 Sb., kterou byli strpitelé vyňati ze zmíněného zjednodušeného režimu vydávání povolení
k zaměstnání. Při vydávání povolení k zaměstnání strpitelům se proto nadále přihlíželo k situaci na
trhu práce, přičemž zaměstnavatel měl povinnost získat povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí.
Vydávání povolení k zaměstnání strpitelům se tak značně zkomplikovalo a jejich postavení na trhu práce
se oproti předešlému stavu výrazně zhoršilo. Ačkoli byli strpitelé de facto v obdobném právním postavení
jako žadatelé o azyl, co se týče zaměstnávání, stalo se jejich postavení odlišným a v jistém smyslu diskriminačním.
Tato změna k horšímu nebyla výsledkem koncepčního a systematického přístupu k této problematice,
nýbrž výsledkem nedůslednosti v zákonodárném procesu při přijímání zmíněné novely. Jak vy-
121
Zákon č. 2/2002 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) a některé další zákony.
122
Stalo se tak na základě ust. § 2d citovaného zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
123
Srov. ust. § 2e zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.: Povolení k zaměstnání nebude
vydáno žadateli o udělení azylu po dobu jednoho roku ode dne zahájení řízení o udělení azylu; nebude-li do této doby žádost
o udělení azylu vyřízena, může být žadateli uděleno povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a.
58 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce