Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
III.1
Architektura
a stavební historie
Matyáš Kracík
Projekt a architektura
Koncem roku 1965 přišla americká společnost Tower International s návrhem spoluúčasti
na výstavbě mezinárodního hotelu. Podle této nabídky mělo dojít k postavení
hotelu I. třídy o kapacitě cca 600 lůžek napojeného na mezinárodní síť hotelů
International Hotel Corporation (IHC), dceřiné společnosti letecké korporace Pan
American World Airways (Pan Am), létající v té době také do Prahy. Více jak 40 hotelů
Intercontinental stálo v té době již na všech světadílech. Ve východní Evropě
se budovaly hotely ve Varšavě, Budapešti a Bukurešti. Následovalo dlouhé jednání
mezi společnostmi Tower International, IHC, podnikem Čedok, příslušnými československými
orgány a orgány hlavního města Prahy. Když všechny potřebné instituce
a zejména československá vláda souhlasily s výstavbou mezinárodního hotelu,
zmocnila ředitele podniku Čedok, jakožto zástupce investora, uzavřít smlouvu se
zahraničním účastníkem a uložila primátorovi Prahy vybrat staveniště. 1 11. 2. 1967
podepsal Čedok a Intercontinental Hotel Corporation dohodu o proveditelnosti výstavby
hotelu. 2 Podstatu dohody tvořilo napojení hotelu do celosvětového systému
IHC, za které měl Čedok platit několik procent z příjmu. Načasování americké nabídky
přišlo v mimořádně vhodnou dobu, jen o dva roky dříve vláda rozhodla o výstavbě
mezinárodního hotelu. 3
Stran výběru staveniště měl hlavní architekt Prahy Jiří Voženílek jasno. Na základě
vyhledávacích studií preferoval staroměstské předmostí Čechova mostu. 4 Předpokládal
odstranění zbytku bloku mezi ulicemi Pařížskou a Elišky Krásnohorské, jehož
několik domů zničily výbuchy při Pražském povstání. Zástupce IHC zpočátku neshledal
– předchozí dvojstrana
Pohled do hotelové chodby, typické
podlaží (foto Roman Polášek, 2018).
Západní parter (foto Roman Polášek,
2019).
1 Zpráva o stavu jednání o výstavbě mezinárodního hotelu v Praze se zahraniční finanční účastí a odbornou
a technickou pomocí, dokument Ministerstva vnitřního obchodu, 8. 10. 1966. NA, Úřad předsednictva
vlády – běžná spisovna, ka 328, sign. 1. sv. plen. schůze.
2 Situační zpráva o výstavbě mezinárodního hotelu Intercontinental v Praze, dokument Ministerstva
obchodu ČSR, 12. 8. 1970. NA, Úřad předsednictva vlády – běžná spisovna, ka 103, sign. 203/15/48.
3 Usnesení vlády č. 303/63 o rozvoji turistického ruchu v ČSSR. VLČEK, Miroslav. Tranzitní hotel. Letecký
obzor 8, 1964, č. 3, s. 75.
4 Výběrem staveniště a architektonickým soutěžím se věnují další kapitoly knihy.
101
Change language