Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Jaroslava Gloserová, hotel Central
(Ural), Plzeň (foto Roman Polášek,
2018).
města. V tomto desetiletí se také začal stavět soubor hotelu a festivalového kina
v Karlových Varech podle návrhu Vladimíra a Věry Machoninových (1968–1974).
Jeho vysoká věž, která razantně vstoupila na hranici města a lázeňské části, vyrostla
nad bohatě tvarovanou podnoží odvážně vynesených sálů. Ty se vznášely nad parterem,
v němž se stírala hranice mezi exteriérem a interiérem. Výrazná je fasáda sálů
z pohledového betonu v kontrastu k ocelovoskleněné věži ubytovací části. Hotel
Thermal byl posledním z městských hotelů v 60. letech, který byl v odpovídajícím
čase také postaven. 7
V roce 1965 se začalo jednat se společností „Tower International“ o tom, že
by se tato americká společnost podílela na stavbě hotelu v Praze. A to hotelu na tu
dobu nejvyšší možné kvality, hotelu výrazně orientovaného na mezinárodní klientelu.
Po téměř 14 měsíců dlouhém jednání byla na toto téma uzavřena smlouva mezi
Čedokem (který jediný mohl v takovéto stavbě figurovat) a společností „International
HotelsCorporation“ (IHC). Protože ve smlouvě uzavřené 11. února 1967 bylo
uvedeno, že hotel má začít fungovat v roce 1970, nebyl již čas na vypsání jakékoli
architektonické soutěže. Byl určen pozemek v Praze 1, na předmostí Čechova mostu
(byť oficiálně se mluvilo o parcele na náměstí Curieových). Bylo rozhodnuto, že
stavbu navrhne český architekt.
7 Řada dalších, jejichž první studie jsou datovány ze stejné doby, byla řadu let odkládána a postavena
již v jiné situaci – např. hotel Murom, dnes Cascade, v Mostě (Václav Krejčí, Josef Burda, 1978–1983),
nebo hotel Kamyšin, dnes Koruna, v Opavě (Jan Kovář, Jiří Horák, 1984–1985), hotel Labe v Pardubicích
(Lubomír Driml, Miroslav Řepa, 1981–1985).
32
Change language