Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Výstavba hotelu (archiv
Karel Filsak ml.).
Specifické problémy vznikly také v souvislosti se srpnovými událostmi roku
1968. „Postup projektových prací byl komplikován např. i tím, že zodpovědný statik
zůstal koncem roku 1968 ilegálně v zahraničí a nový statik na základě propočtů prosadil
zbourání již postavených nosných sloupů a zesílení základových patek a nosných
pilířů.“ 45
Stavbě zpočátku chyběl generální dodavatel, tuto funkci vykonával investor
a na stavbě pracovala řada subdodavatelských organizací. Hlavním dodavatelem
stavby byla nejdříve Konstruktiva, potom Ingstav Brno, teprve roku 1971 Čedok
uzavřel smlouvu s Pozemními stavbami České Budějovice jakožto generálním dodavatelem
stavby.
Za hlavní příčinu opoždění stavby byla považována absence souhrnného projektového
řešení a generálního dodavatele, který by měl komplexní zodpovědnost.
Na druhou stranu byla dlouhá doba typická pro socialistickou výstavbu. Sám Karel
Filsak do tisku tvrdil, že je s výsledkem velmi spokojen. 46 Komplikací stavby se stalo
také překročení rozpočtu, mimo jiné v důsledku rozčlenění lůžkové části do více
křídel, s čímž se v prvotní kalkulaci nepočítalo. To mělo vliv nejen na rozsah stavebních
konstrukcí, ale také na veškeré rozvody a instalace. V původní smlouvě se
společnost Tower International zavázala k poskytnutí devizového úvěru na stavbu,
toho však nakonec česká strana nevyužila. Čedok jednak použil vlastní prostředky,
část kryl státní rozpočet a pro zbylou část využil úvěru od České obchodní banky. 47
Zahájení zkušebního provozu proběhlo 5. srpna a slavnostní otevření 7. prosince
1974. 48
45 NA, Informace o problémech při výstavbě hotelu Intercontinental v Praze, 9. 8. 1971, Výstavba hotelu
Intercontinental 1966–1974. NA, Úřad předsednictva vlády – běžná spisovna, ka 103, sign. 203/15/48.
46 V pozn. 21.
47 V pozn. 45.
48 Hotel Intercontinental Praha, 1974–1994, výroční kniha, archiv hotelu.
114
Change language