Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Průhled Masařskou ulicí směrem
k Velkodvorské synagoze, vlevo
čp. 181, uprostřed drůbeží jatky,
vpravo čp. 194, Josefov (foto Jindřich
Eckert, 1906, repro Čestmír Šíla,
1979, NPÚ, GnŘ, Sbírka fotografické
dokumentace, 120.904).
Na jižní straně Jánského náměstí, mezi Cikánskou a Dušní ulicí, stál až do roku
1890 kostel sv. Kříže Většího s klášterem cyriaků 9 a zvonicí. Jak bylo uvedeno výše,
část klášterních budov byla na místě dnešního hotelu. Raně gotický barokně přestavěný
klášter s kostelem byl zrušen roku 1783, využit jako byty a skladiště, zbořen
v roce 1890. Na jeho místě vznikla zmíněná škola čp. 886 postavená v letech 1892–
1893, dnešní základní škola v Dušní, dále uvedené čtyři činžovní domy. Všechny tyto
objekty byly samozřejmě postaveny ve staré, nenavýšené, úrovni. Nová niveleta
byla dána až stavbou nábřeží a Čechova mostu. Spolu s dochovanými kostely sv.
Šimona a Judy a sv. Ducha tvořil klášterní kostel výrazný prvek panoramatu v jinak
převážně nízké zástavbě.
Dále směrem k Františku byla na pražském panoramatu z Letné dobře patrná
čtyřpodlažní budova sanytrárny čp. 871 z roku 1847, výrazná svou velikostí v převážně
drobné zástavbě a romantickou fasádou.
Pražský chodec konce 19. století mohl v místě hotelu Intercontinental a piazzetty
před ním procházet uličkami ghetta, které už zdaleka nebylo osídleno pouze
židovským obyvatelstvem, ale pražskou chudinou, přes plácek v Masařské ulici
s drobnou stavbou drůbežích jatek. Dále Rabínskou nebo Cikánskou ulicí na staroměstské
Jánské náměstí s ostrůvkem domů obrácených jak do náměstí, tak k Vltavě
s přírodními břehy zpevněnými pouze zdí zbylou po barokních mlýnech. Mohl obdivovat
honosná novorenesanční průčelí dvou nových škol, Josefovské německé na
Jánském náměstí a české na rohu Dušní ulice a Jánského náměstí. Ta spolu s novými
domy čp. 885, 1033, 1034 a 1037 tvořila předzvěst budoucí pravidelné blokové zástavby.
9 Klášter založen roku 1256, trojlodní bazilikální kostel byl stavěn přibližně od 60. let 13. století. LÍBAL,
Dobroslav – MUK, Jan. Staré Město pražské (pozn. 4), s. 88, 110, 111. K osídlení oblasti před založením
kláštera cyriaků s kostelem sv. Kříže Většího viz HUML, Václav. K osídlení vltavského břehu Starého
a Nového Města pražského ve 12. a 13. století. Pražský sborník historický XIV, 1981, s. 50–61.
68
Change language