Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
obrazy nebo plastiky představující letmý vhled do malířské a sochařské produkce
pozdního baroka, rokoka a historismu 19. století. Dnes je v interiérech dochováno
jen torzo původního historického mobiliáře a vybavení. 31
Architekt Filsak osobně obcházel a vybíral tyto předměty po pražských starožitnictvích
32 a dodával je do jednotlivých interiérů i bez ohledu na stanovenou
koncepci, s větší či menší razancí. Objektivně byly historické kusy spíše součástí prostor
realizovaných Šrámkovým kolektivem. Autoři vzpomínali, jak „se v interiéru najednou
objevil starožitný kus a oni se s ním museli poprat, zakomponovat do svého
návrhu“. 33
K Cubrovým interiérům přistupoval Filsak pravděpodobně s větším respektem,
nejednalo se o kolegu ze stejného ústavu, ale o „pana profesora“ a spolupráci
s jinou institucí. Podle Cubrovy dcery byl František Cubr „mírný a laskavý a tím si
uměl prosadit své, od Filsaka by si ale nenechal mluvit do práce“. 34 Cubrovy interiéry
jsou zařízeny především soudobým nábytkem (autorské návrhy), ve velké míře
Jan Šrámek a kol., prototyp křesla pro hotel
Intercontinental, Dřevopodnik Holešov (archiv
Oldřich Novotný a Zdeněk Rothbauer).
Jan Šrámek a kol., návrhy nábytku (křesílka, stolek,
barové židličky), snack bar, hotelová hala, restaurace
Zlatá Praha (MUO, sbírka architektury, fond Karel
Filsak).
31 Většina starožitných předmětů a mobiliáře byla po roce 2000 americkými majiteli hotelu odvezena
a pravděpodobně prodána v aukcích. Tehdejší projektanti z ateliéru Len+K dokonce vypracovali seznam
prodávaného mobiliáře. Pouze několik sošek andělíčků se podařilo zachránit, když byly prohlášeny za
movité kulturní památky. Portrét dámy z roku 1855, publikovaný v rámci hotelového magazínu, je jedním
z mála dochovaných předmětů. Zachován v původním prostoru při vstupu do restaurace Zlatá Praha.
Konzultace, viz pozn. 29.
32 „Starožitník Růžička“, vzpomínka M. Cubrové (osobní konzultace, 2018).
33 Osobní konzultace O. Novotný, Z. Rothbauer, cit. v pozn. 6.
34 Osobní konzultace M. Cubrová, cit. v pozn. 32.
131
Change language