Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Miloslav Kramoliš, Arnošt Krejza,
Zdeňka Kopecká, Miroslav Brabec,
Zbyšek Kašpar, hotel International,
Brno (foto Roman Polášek, 2018).
odlišné architektonické pojetí, vytvořila s původní stavbou velmi zajímavý celek.)
Projekt motelu Start od stejných autorů, určený pro Prahu 4, však realizován nebyl,
zachován zůstal jen model.
Byť se v roce 1967 konala dokonce dvě kola soutěže na hotel zvaný Dům odborové
rekreace na Dlabačově, postaven byl jako hotel Pyramida až v roce 1986
(důvody byly ovšem zcela nearchitektonické – v době socialismu si stavební firmy
vybíraly, kterou stavbu budou stavět a jakou technologií; kupodivu nikdy tak dlouhá
prodleva, a nebyla to výjimka, nevedla třeba k novému zadání).
Tady nutno připomenout zajímavý postřeh Otakara Nového: „Zatímco Státní
regulační komise chápala za 1. republiky vltavskou osu jako páteř výstavby monumentálních
budov, realizovala zde čtyři soubory ministerstev, dvě univerzitní fakulty
a palác Merkur, Útvar hlavního architekta znamenitě vystihl obytné kvality vltavských
břehů, atraktivnost výhledů i význam oživení mrtvých nábřeží na pravém břehu.“ 5
Do tohoto pojetí vstoupil i záměr na další hotel, projevený soutěží na hotel
na konci Revoluční třídy. Konec Pařížské, byť prověřen studiemi Vratislava Růžičky
a Arnošt Krejzy, zůstával jako budoucí rezerva. Situace se soudobými hotely byla
v tehdejším Československu obecně dosti neradostná. Tam, kde nebylo dědictví
z dřívějších dob, především z první poloviny 20. století, byly povětšinou pouze nevalné
možnosti spíše ubytoven nebo malých, na současnou dobu jen nedostatečně
vybavených hotelů. Výjimku tvořily lázeňské areály (i když i tam se o nové výstavbě
spíše mluvilo, než plánovalo, natož stavělo) a rekreační horské oblasti. Na začátku
60. let to bylo pouze Brno se svým statutem veletržního města, které dostalo relativně
rychle za sebou hotely dva. První byl hotel International, vybudovaný v letech
1957 (soutěžní návrh) až 1962 podle projektu Arnošta Krejzy a Miloslava Kramoliše
a dalších. 6 Ten doplnil palácový soubor staveb na Husově třídě, ovšem aby se více
přimknul k centru města, razantně ustoupil od uliční čáry a vytvořil charakteristické
nástupní a příjezdové nádvoří s komponovanou zelení a několika málo parkovacími
stáními. Architektura hotelu byla na svou dobu téměř zjevením, které podtrhovalo
5 Architekti Praze, publikace Pražského projektového ústavu. Praha 1971, nestránkováno.
6 Vítězný soutěžní projekt: Vilém Kuba s Jaroslavem Ledvinou a Miloslavem Kramolišem; po
komunistických prověrkách realizovaný projekt: autorský kolektiv Stavoprojektu (Miloslav Kramoliš,
Arnošt Krejza, Zdeňka Kopecká, Miroslav Brabec, Zbyšek Kašpar).
30
Change language