Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Objemová hmotnost a nasákavost betonu
Na vzorku betonu byla stanovena objemová hmotnost ve stavu přirozeně vlhkém,
dále vlhkost betonu odpovídající tomuto stavu a nasákavost betonu.
Objemová hmotnost byla stanovena z hmotnosti a rozměrů zkušebního tělesa
a vyšla 2280 kg/m 3 . Jedná se o hodnotu běžnou pro obyčejný hutný beton, odpovídající
použitému typu těženého kameniva. Vlhkost betonu ve stavu přirozeném
vyšla 1,28 %, hmotnostní nasákavost 4,95 %. Takto nízká hodnota nasákavosti je pro
beton velmi příznivá. V minulosti (v 80. a 90. letech 20. století) byla hodnota nasákavosti
betonu používána jako zjednodušené kritérium pro stanovení mrazuvzdornosti
betonu. Pokud vyšla hmotnostní nasákavost nižší než 6,5 %, pak byl beton
považován za mrazuvzdorný. Současně lze říci, že čím nižší je nasákavost betonu, tím
vyšší je jeho pevnost v tlaku a modul pružnosti.
Pevnost betonu v tlaku
Pevnost v tlaku byla stanovena ve zkušebním lisu Formtest uvedeném na následujícím
obrázku. Při plynulém zatěžování podle normy ČSN EN 12390-3 7 bylo dosaženo
mezní síly F = 555,8 kN, což při přepočtu podle plochy a štíhlosti znamená válcovou
pevnost 41,9 MPa, kterou lze přepočítat na pevnost v tlaku krychelnou 51,7 MPa.
Jedná se o vysoké hodnoty, které by obstály i při navrhování podobné nosné konstrukce
v současnosti. Pevnostní třídu betonu nelze samozřejmě stanovit na základě
jednoho výsledku zkoušky, avšak pokud by beton celé konstrukce měl podobné
vlastnosti, pak by se jednalo o pevnostní třídu C 35/45.
Stanovení pevnosti v tlaku betonu
ve zkušebním lisu Formtest
(foto Petr Cikrle, 2019).
7 ČSN EN 12390-3 Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles, platnost
od 1. 11. 2009.
219
Change language