Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
III.2
Interiéry
Kateřina Houšková
III.2.1
Cesta k jejich vzniku, ideová koncepce,
autorské kolektivy
Počátky
Cesta k vytvoření autorských a originálně řešených interiérů interhotelu, s jejichž
podobou by byly srozuměny všechny zúčastněné strany, nebyla vůbec jednoduchá.
Společnost IHC, pod kterou nově budovaný hotel patřil, preferovala jednotné funkční,
provozní, ale i architektonické řešení. Již součástí prvních smluv mezi českými
a americkými investory bylo, že výstavba bude provedena na základě norem a provozních
zkušeností americké hotelové společnosti IHC včetně koncepce interiérů. 1
Typologie a zvyklosti ve výstavbě amerických hotelů, které počítaly s určitými oblíbenými
prostory, byly publikovány pouze na příkladu hotelového řetězce Hilton. 2
U společnosti IHC ale muselo jít o velmi blízkou koncepci. Hotelová stavba měla obsahovat
nejméně jednu luxusní restauraci, ale rovněž prostory denních barů a nočního
klubu umístěného ve střešních partiích stavby. Například hotel Beverly Hilton
v Los Angeles měl podobně jako pražský hotel rovněž střešní restauraci s prosklenými
stěnami a působivým výhledem. 3 Společnost připouštěla určité regionální odliš-
Restaurace Zlatá Praha, současná
podoba (foto Roman Polášek,
2018).
1 FILSAK, Karel – BUBENÍČEK, Karel – ŠVEC, Jaroslav. Návrh mezinárodního hotelu IHC v Praze na Náměstí
Curieových. Technická zpráva. Architektura ČSSR 27, 1968, č. 6, s. 363–366.
2 WHARTON, Annabel Jane. Building the Cold War. Hilton International Hotels and Modern Architecture.
Chicago – London 2001, s. 2. Rozebírá již kapitola Pavly Savické.
3 Ibidem, s. 186, obr. 86.
119
Change language