Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
pro Cubra podle kusých drobných skic a jeho představ. Cubrovou specialitou ostatně
nebyly velké nákresy, pracoval s nápady okamžiku, které zaznamenával na malé
papírky, ať byl kdekoliv, na pivní tácky, jídelní ubrousky a podobně. 70 Rovněž v jeho
osobních zápisnících je velké množství kreseb a detailních nákresů, od dispozic po
detaily nábytku a instalačních prvků. 71 Jejich převedení do velkého měřítka, často
v akvarelovém provedení, se vyznačovalo vysokou výtvarnou úrovní. Zařízení do
interiérů navrhovali Cubr s Pokorným jako autorské kusy, většinou originálně vytvořené
a použité pouze v jednom konkrétním prostoru. Zpravidla se tedy neobjevují
v jejich jiných realizacích. S návrhy nábytku měl ostatně Cubr velké zkušenosti od
mládí, první pokoj navrhl již koncem 40. let pro svou budoucí ženu. V průběhu dalších
let následovaly desítky soukromých interiérů, k nimž se bohužel nezachovala
žádná dokumentace. 72 Návrhům nábytku (ale potažmo i svítidel, mříží či užitkových
předmětů) se věnoval i v době, kdy již řešil velké architektonické zakázky. Anatomicky
řešená křesílka a židle nezastírající bruselskou estetiku se uplatňují v jeho interiérech
od 50. do 70. let.
Zdenky Novákové. Obě polohy jsou výstižně zachyceny v monografii P. Volfa: VOLF, Petr. Křídla: tvorba
architektky a malířky Zdenky Marie Novákové. Praha 2016.
70 Monografie VOLF, Petr. František Cubr, architekt stylu. Praha 2014, s. 168.
71 Ibidem, s. 168.
72 Ibidem, s. 70.
143
Change language