Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Objemové studie mezinárodního
hotelu v Praze, lokalita na předpolí
Hlávkova mostu, 1964, Vlastibor
Klimeš, Vratislav Růžička a Milan
Vašek. Pohled od východu (archiv IPR,
fond Intercontinental).
Objemové studie mezinárodního
hotelu v Praze, lokalita v ústí
Klimentské ulice, 1964, Bohumil Kříž.
Fotogrammetrie (archiv IPR, fond
Intercontinental).
směrem na jih, umístěná částečně na pilířích (umožňující tak průchod a průhled
k Pařížské třídě). Na místě asanovaných domů se měly budovat parkovací plochy
mimo doplňující garáže. Forma odpovídá mezinárodnímu stylu – směrem k řece
tvořily fasády velké prosklené plochy. Velká vinárna u vstupu z Pařížské ulice mohla
sloužit i širšímu okolí, ale i náporům během spartakiád. Hotel byl ale kapacitně
poddimenzovaný a velmi úsporný, požadované kvalitě by tedy nevyhověl (náklady
cca 33 700 000 Kčs).
Další projekty pro tuto lokalitu zpracovali Richard Podzemný a vzpomenutý
Antonín Tenzer. Koncepce na půdoryse asymetrického T byla nevyvážená (zavrhli
výškové řešení a diskutovali i vhodnost dlouhých vertikálních hmot na nábřeží –
užili ji ale u ubytovací části minimálního standardu pro hromadné výpravy do Pařížské
třídy). Architektonicky příznivé řešení fasád odpovídalo estetické kultivovanosti
těchto architektů. 19 S lokalitou méně seznámený Arnošt Krejza z KPÚ Brno navrhl
19 Průvodní zpráva k studii mezinárodního hotelu – na nábřeží, roh Pařížské a Sanytrové ulice, s. 2–4. Archiv
IPR, fond Intercontinental.
40
Change language