Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
hotely či přesněji novými ubytovacími zařízeními se společnost zabývala od konce
padesátých let systematicky. V roce 1962 Zdeněk Edel v časopise Architektura ČSR
uveřejnil stať Výběr míst pro stavbu hotelů v Praze. Připomněl, že se zcela nedostává
hotelů kategorie B, které tedy bude nutno vybudovat nejdříve – přitom „jeden je
již ve výstavbě a dva zbývající ve stavu projekce …“ Ve výstavbě byl v Holešovicích
Parkhotel podle návrhu Zdeňka Edela a Jiřího Lavičky (dokončen 1967), ve stadiu
projekce byl hotel Olympic na Invalidovně, postavený v letech 1967–1970 podle návrhu
Josefa Poláka, Milana Rejchla, Jana Zeleného a Vojtěcha Šaldy. Ten další, jenž
byl projektován, byl umístěn na pankrácké straně Nuselského mostu (ještě nestojícího),
autory studie z roku 1960 byli Alena Šrámková a Jindřich Pulkrábek. 4 Tato studie
však do další fáze projektových prací nepokročila (dnes na daném místě stojící
hotel Corinthia Towers, jenž byl postaven jako hotel Forum, je dílem Jaroslava Trávníčka
a Jana Lejčara, dokončen byl v roce 1988). Parkhotel vedle Veletržního paláce
měl svou předehru ve studii Josefa Havlíčka na přestavbu Holešovic z roku 1961,
kdy na dané místo navrhoval výškovou stavbu pyramidálního tvaru. Stať Zdeňka
Edela byla doprovázena ukázkami vyhledávacích studií na jednotlivá možná místa,
kde by hotel mohl stát – byla to místa na nábřežích, v parku na Smetanově nábřeží,
na staroměstském předmostí Čechova mostu a Švermova mostu, na holešovickém
předmostí Hlávkova mostu. Kromě toho se uvažovalo o hotelu v rámci Leteckého
centra Československých aerolinií dále na nábřeží v Petrské čtvrti a o tranzitním
hotelu na náměstí Republiky.
Zcela mimo centrum byl ještě v šedesátých letech postaven zajímavý soubor
zvaný motel Stop, podle návrhu Aleny Šrámkové a Jindřicha Pulkrábka v letech
1964–1966. Sestavený ze tří kubických pavilonů, jež jsou propojeny služebním křídlem,
představuje úspornou, a přitom velice působivou architekturu. (V roce 1978
byl motel doplněn novou částí od architekta Milana Rejchla. Přestože měla zcela
Josef Havlíček, návrh hotelu pro
Holešovice (archiv Radomíra Sedláková).
4 SEDLÁKOVÁ, R. Nereálný socialismus (pozn. 2), s. 52–53.
29
Change language