Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Pohled na nábřeží, zleva Josefovská
škola čp. 873, předasanační domy čp.
885, 1033, poasanační domy čp. 884,
883 a ústí Pařížské (tehdy Mikulášské)
třídy na Starém Městě (foto Eckert –
ateliér, kolem 1910, AMP, XII 1350).
čové domy. Plány nárožního čp. 1033 z roku 1875 pro Annu Dubovou jsou podepsané
stavitelem Fridolínem Kozákem. Vedlejší dům čp. 1034 byl rovněž postaven pro
Annu Dubovou podle plánů Fridolína Kozáka, datovaných rokem 1876. Fasády obou
domů byly shodně novorenesanční s klasickým tvaroslovím antických řádů, s rustikou
v přízemí a patře, suprafenestrami. Dům čp. 1033 měl navíc nárožní balkon ve
2. patře, balustrádovou atiku na okoseném nároží, uvnitř podkovovité schodiště. 6
Dále u břehu se na Jánském náměstí nacházely mlýny čp. 873, dvě budovy
s barokními fasádami, se štíty jak k Vltavě, tak do Jánského náměstí, vybíhající do
řeky, byly zbořeny v roce 1880. Původně stály přibližně v místě dnešního hotelu
Prezident. Na jejich místě, jen dále od břehu, pak byla postavena škola stejného čp.
(Josefovská škola) z doby před rokem 1890, třípodlažní novorenesanční s mansardovou
střechou, obrácená hlavním průčelím do náměstí.
Jánskému náměstí dominovala socha sv. Jana Nepomuckého udílejícího almužnu
od F. M. Brokoffa, z období kolem roku 1725, která byla na Jánské náměstí
přesunuta roku 1828 od staroměstského kostela sv. Mikuláše.
V místě jižního průčelí a prostranství před hotelem, náměstí Miloše Formana,
bylo židovské město s ulicemi Rabínskou, Masařskou a Cikánskou (zhruba v místě
ulice Elišky Krásnohorské) svírajícími trojúhelný blok domů. Mezi shlukem domů
(čp. 183, 184, 190–192, 194–203, 205, 213, 278, 286) se v Rabínské ulici nacházela
pozdně renesanční Velkodvorská synagoga postavená v roce 1627 7 (čp. 201, odstraněna
roku 1902). Nacházela se v místě, kde jsou dnes na piazzettě před hotelem
kamenné lavičky uspořádané do tvaru segmentu. 8 Domy v této části ghetta, stejně
jako zástavba Jánského náměstí, byly odstraněny v prvních letech 20. století.
6 Zdroj stavební archiv Prahy 1. Dům čp. 1034 byl určen k demolici již nejpozději v roce 1919, jak vyplývá
z odpovědi stavebního úřadu na výzvu Magistrátu královského hlavního města Prahy ze 4. 12. 1915
o nutnosti udržování fasády ve stavu, aby „kusy nespadávaly na chodník“ (roku 1919 byla poškozená
omítka odstraněna a římsy otlučeny až na jádro).
7 Vystavěná vlivným židovským obchodníkem a představeným pražské židovské obce Jakubem Bassevim.
VILÍMKOVÁ, Milada. Židovské město pražské. Praha 1993, s. 29, 96.
8 Projekt úpravy prostranství žulovou dlažbou, PÚ VHMP, Ateliér 5, projektovala Ing. arch. Irma
Steinocherová, 06/1986. AMP, 2. zasedání výtvarné rady NV HMP, 3. 3. 1987.
67
Change language