Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
exteriéru. Nejen rozvlnění hmoty stavby a její výrazné snížení, ale i zvolený keramický
obklad fasády, který rozbil celistvost výtvarného působení monolitické betonové
stěny, chtěl novostavbu přiblížit různorodosti fasád okolních domů. Konstrukce
stavby, obvodový plášť a dispoziční řešení vnitřních prostor byly vytvořeny soudobými
moderními postupy a prostředky. Historie se do interiérů dostávala naopak
v podobě zařízení, mobiliáře a doplňků, které ale fungovaly pouze jako doplněk
k soudobé tvorbě autorských designových předmětů, zařízení a mobiliáře včetně
uměleckých děl. Tím se v hotelu projevila i „přítomnost a hrdé schopnosti a dovednosti
obyvatel dnešního Československa“, ale i jeho architektů a výtvarníků, jak bylo
uvedeno, poněkud nadneseně, v technické zprávě. 14
František Cubr a kol., vinárna, 70. léta
(archiv hotelu Intercontinental).
Libreto výtvarné koncepce
Základní koncepce byla zpracována do nejmenších podrobností, byť často improvizovaně
upravována dále během realizace. Výtvarné libreto neboli scénář pro výtvarné
pojetí interiérů, bylo oblíbeným předpokladem pro realizaci velkých projektů
staveb 60.–80. let. 15 Jeho kořeny ale vycházejí z tradice světových výstav, pro které
bylo výtvarné libreto nedílnou součástí. Vždyť prvními autory takového scénáře byli
architekti z kolektivu Cubr – Hrubý – Pokorný, kteří podle něj vykouzlili obdivované
interiéry expozic československého bruselského pavilonu na EXPO v roce 1958. Podobnost
se zmíněnými librety světových výstav nebyla náhodná. Typy restauračních
14 FILSAK – BUBENÍČEK – ŠVEC. Návrh mezinárodního hotelu (pozn. 1), s. 365.
15 Například i u staveb typu Centrotex (podnik zahraničního obchodu v Praze 4), archiv NPÚ.
123
Change language