Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ný do panoramatu města. Koncepce předpokládala obdélný lůžkový pětipodlažní
trakt (i ve srovnání s okolní zástavbou nízký) situovat rovnoběžně s nábřežím, společenská
část se rozvíjela pod ním do strany a dozadu. Tato studie byla ve srovnání
s prořešeností již zmíněných dosti bezobsažná. Konkurenční staveniště v místech,
kam byl později situován OD Kotva na náměstí Republiky (navazující na kanceláře
ČSA), neumožňovalo vyvinout na tak stísněném pozemku uspokojivé řešení. Výsledkem
studie bylo poznání, že je potřeba se věnovat především složce architektonické,
neboť se jedná o objekt, který je vizitkou dané země. Není tedy potřeba se již dále
probírat otázkami, které dané studie již prořešily a které se již rozvíjely v budoucím
návrhu hotelu IHC v projektovém úkolu v roce 1967 vypracovaném opět technickým
a ekonomickým úsekem Čedoku pod vedením Karla Filsaka a ověřené, jak se uvádí
v dochovaném dokumentu, již předešlými studiemi této složky. 22
Václav Hacmac zmiňuje, 23 že pro atraktivní předpolí Čechova mostu byla zpracována
i studie Konstruktivou, n. p. navrhující zde též výškovou zástavbu, o které se
nepodařilo zjistit další podrobnosti.
Objemové studie mezinárodního
hotelu v Praze, lokalita u Čechova
mostu, 1964, Richard Podzemný,
Antonín Tenzer. Fotogrammetrie
(archiv IPR, fond Intercontinental).
Související soutěže na hotely v Praze
Na základě výše zmíněné objemové studie se následně vypisovaly soutěže, které už
měly konkrétní zadání, ale reálné výsledky nepřinesly. Kvůli diskuzi o podobě novostavby
v historickém prostředí je velmi zajímavá veřejná neanonymní soutěž na architektonické
řešení mezinárodního hotelu u jižního předmostí Švermova mostu 24
(1965–1966; porota: J. Skála, B. Jakl, M. Záleský, Z. Edel, M. Matašovský, F. Flašar,
V. Vilhan, Z. Králíček, M. Polívka; 1. cena: J. Bočan, A. Šrámková, J. Šrámek; 2. cena:
K. Filsak, K. Bubeníček a kol.; 3. cena: V. Langr, J. Padevět, spol. R. Švestka; čtyři 4.
ceny: J. Polák, V. Šalda; V. Klimeš, V. Růžička, E. Růžičková, M. Mašek; V. Machonin,
V. Machoninová; Z. Vávra, J. Černohorský; nerealizováno) měla podrobné typolo-
Objemové studie mezinárodního
hotelu v Praze, lokalita u Čechova
mostu, 1964, Richard Podzemný,
Antonín Tenzer. Návrh pokojové
jednotky (archiv IPR, fond
Intercontinental).
22 Mezinárodní hotel IHC v Praze. THU a souhrnné údaje stavby včetně komentáře. 1971. Soukromý archiv
Václava Hacmace.
23 Viz rozhovor s Václavem Hacmacem, 20. 6. 2018.
24 Vypsalo ministerstvo vnitřního obchodu; podáno 60 návrhů, jeden z Kanady od H. Konráda – posouzen
mimo soutěž.
42
Change language