Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Pro zjištění degradace betonu chemickými činiteli byl připraven vodní výluh
z betonu. Ve výluhu byla změřena hodnota pH, která činila 12,09. Tato hodnota
ukazuje na velmi kvalitní nedegradovaný beton.
Rentgenová difrakční analýza (XRD)
Část vzorku betonu byla podrcena na velikost zrn cca 10 mm, rozdružený vzorek
byl následně rozmělněn třecím achátovým mlýnem na velikost zrn pod 0,063 mm.
Takto upravený vzorek byl podroben rentgenové difrakční analýze na přístroji XRD
Empyrean, který využívá ovládací software Data Collector. Výsledky mineralogického
složení krystalických fází uvádí tabulka níže. Analýzou byly nalezeny minerály,
které se běžně vyskytují v betonu. Identifikován byl rovněž slínkový minerál larnit,
jehož přítomnost svědčí o tom, že beton obsahuje relikty nehydratovaného cementu.
Toto zjištění není na závadu, naopak, tento minerál se může účastnit tzv. samohojení
při vzniku trhlin.
Mineralogické složení betonu.
Minerál
Chemický vzorec
Muscovit (H,K)AlSiO 4
Portlandit Ca(OH) 2
Křemen SiO 2
Kalcit CaCO 3
Albit NaAlSi 3
O 8
Živec Al 1.78
CaO 0.78
Na 0.22
Si 2.22
O 8
Anorthoclas (Na,K)AlSi 3
O 8
Larnit Ca 2
SiO 4
Ettringit
C 6
Al 2
(SO 4
) 3
(OH) 12
∙26H 2
O
Termická analýza
Termogravimetrická křivka (TG) a křivka diferenční termické analýzy (DTA) byly změřeny
na přístroji Netzsch STA 2500 Regulus. Na obrázku jsou uvedeny obě křivky. Na
TG křivce jsou vyznačeny tři body: bod 1 odpovídá uvolnění vody z hydratovaných
fází cementu (CSH a CAH fáze); bod 2 odpovídá rozkladu hydroxidu vápenatého,
kdy se uvolňuje vázaná voda; bod 3 představuje rozklad uhličitanu vápenatého za
uvolnění oxidu uhličitého.
Výpočtem bylo stanoveno, že beton obsahuje 7,1 % hydroxidu vápenatého
a pouze 1,1 % uhličitanu vápenatého. Znamená to, že beton je ve velmi dobré kondici.
Výsledkům termické analýzy odpovídá také vysoká hodnota pH výluhu z betonu.
224
Change language