Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
celého procesu od originálu až k vytištěné variantě v měřítku 1:50 je zaznamenána
na předchozí stránce. Podkladem pro vytvoření modelu povrchu reprezentovaného
74 962 trojúhelníky bylo 33 fotografií.
Propojení s informačními databázemi
Předdefinované vlastnosti jednotlivých konstrukčních elementů BIModelu, například
sloupu nebo prvku umělecké výzdoby, lze rozšířit vytvořením nových specifických
parametrů. Ty v sobě poté ukrývají odkaz do externí databáze s požadovanými
informacemi, které by měl model poskytnout. Tímto způsobem je přirozené napojit
soubory dat ze stavebně-technických nebo stavebně-historických průzkumů, které
obsahují údaje o materiálových vlastnostech nebo stáří.
Integrovanou součástí BIModelu jsou fotografie, které lze prohlížet, pokud je
k dispozici software, ve kterém byl model vytvořen. Při prohlížení modelu v cloudových
službách nebo univerzálního formátu IFC není funkčnost vždy zaručena, a proto
je výhodné pomocí parametrů odkázat na stejnou fotografii uloženou v externí
databázi nebo na veřejné webové stránce.
Na poli památkové péče hraje v současné době významnou roli shromažďování
dat v rámci aplikace Památkový katalog Národního památkového ústavu. 10 Právě
s ním a jeho návaznými aplikacemi může být dynamický model propojen, aby uživateli
poskytoval také informace o aktuální památkové ochraně, a nejen o ní.
Jelikož není prostředí BIModelu primárně určeno k plnému zobrazování složitých
struktur, jako jsou například síťové modely umělecké výzdoby, využívají se
parametry k propojení s externí databází, ve které se digitální modely dají prohlížet
bez omezení. Jednou z nich je světová databáze na serveru Sketchfab, ve které lze
pod profilem „MA6070“ 11 prohlížet i objekty z hotelu Intercontinental vytvořené
pomocí blízké fotogrammetrie.
Závěrem
Digitalizace kulturního dědictví, v tomto případě moderní architektury, je progresivní
disciplína. Existuje široké spektrum metod, které lze kombinovat a s úspěchem
použít k vytvoření funkčního modelu, s konkrétním účelem. BIModelování spolu
s blízkou fotogrammetrií se ukázalo jako nejvhodnější v případě dynamického 3D
modelu hotelu Intercontinental.
10 Památkový katalog. Online [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz
11 Sketchfab. Online [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné z https://sketchfab.com/ma6070
214
Change language