Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
IHC v Praze na Náměstí Curieových. Technická zpráva. Architektura ČSSR 27, 1968,
č. 6, s. 363–366.
FRIČ, Pavel – SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. Praha 2006.
FRIČOVÁ, Yvonna, ed. Brasília – město – sen. Praha 2017.
Frolík, Josef. Špion vypovídá. Praha 1990.
HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha 1978.
HAVLÍČEK, Josef. Návrhy a stavby. Praha 1964.
HEJNÝ, Kryštof. Miloslav Hejný, sochařské a kreslířské dílo 1956–1972 – pokus
o zasazení do kontextu. Bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
Praha 2017.
(hod). Hotel fámy zbavený. Svobodné slovo, 2. července 1968.
HOFFMANN, J. S. The Intercontinental hotel in Prague, an attempt to achieve an
artistic environment. Glass review, 1974, č. 7, s. 15–20.
HOFFMANN, J. S. The Intercontinental hotel in Prague, an attempt to create an
artistic environment. Glass review, 1974, č. 12, s. 21–27.
HORÁK, Ondřej, ed. Praha brutálně krásná, mimořádné stavby postavené v Praze
v letech 1969–1989. Praha 2018.
Hotel- und Restaurantbauten. Gütersloh 1970.
Hotel Inter-Continental „je majetkem ČSSR“. Významné středisko společenského
života. Práce, 10. srpna 1974.
HOUŠKOVÁ, Kateřina. Hotel Intercontinental v Praze. Historie a současnost
z pohledu památkové péče. Zprávy památkové péče 74, 2014, č. 1, s. 17–25.
HOUŠKOVÁ, Kateřina – SCHRÁNILOVÁ, Anna – KRACÍK, Matyáš. Pražské hotely
v 60.–80. letech. Staletá Praha 30, 2014, č. 1, s. 66–88.
HRŮZA, Jiří a kol. Pražská asanace, k 100. výročí vydání asanačního zákona pro
Prahu (sborník statí). Praha 1993.
HUBRTOVÁ, Kateřina. Umění ve veřejném prostoru – srovnání areálů dostavby ND
a areálu letiště v Ruzyni. Zprávy památkové péče 72, 2012, č. 5, s. 381–388.
HUML, Václav. K osídlení vltavského břehu Starého a Nového Města pražského
ve 12.–13. století. Pražský sborník historický XIV, 1981, s. 50–61.
CHOVANEC, Josef. Hotel Kyjev na Rajskej v Bratislave. Architektura ČSR 34, 1975,
č. 8, s. 355.
Intercontinental před dokončením. Rudé právo, 12. září 1973.
Intercontinental v číslech. Večerní Praha, 6. srpna 1974, s. 2.
JÍRA, Josef. Svislý obvodový plášť budovy. Architektura ČSR 31, 1972, č. 9, s. 460 a, b.
JOKINEN, Teppo. Erkki Huttunen 1901–1956 – Arkkitehti. Helsinki 1993.
K reformě hotelů v Praze. Národní listy, 29. září 1922, s. 4.
Karous, Pavel, ed. Hotel Praha. Praha 2019.
KLIMEŠOVÁ, Marie. Zbyněk Sekal. Řevnice 2015.
248
Change language