Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
nectvích. 6 V období, kdy se hroutil třetí pětiletý plán, navíc vyzval první tajemník ÚV
KSČ a prezident Antonín Novotný ke zlepšení stavu v cestovní sféře, protože doufal, že
změny, které povedou k další liberalizaci zahraničního cestovního ruchu a restrukturalizaci
odpovědných orgánů, pomohou odvrátit ekonomickou krizi. 7
V roce 1963 vláda pověřila ministerstvo dopravy zabezpečením výstavby tranzitního
hotelu. 8 ČSA v roli investora nechaly zpracovat návrh situovaný již tehdy na
náměstí Curieových při břehu Vltavy. Vybrané staveniště v centru Prahy splňovalo
nároky kladené na letecký hotel, určený jak pro obchodníky, tak pro krátkodobé
turisty a cestující, pro které byla Praha pouze přestupní zastávka. Pro ČSA by takový
hotel představoval velkou konkurenční výhodu, protože aerolinie tehdy často získávaly
své zákazníky právě díky nabídce ubytování odpovídajícího standardům letecké
dopravy. V polovině 60. let však zásadním způsobem vstoupila do hry nabídka americké
společnosti Tower International.
Stál za ní zakladatel firmy Tower International Cyrus Eaton ml., syn známého
stejnojmenného amerického bankéře a podnikatele. Eaton st. proslul nadstandardně
dobrými vztahy s východem, díky nimž mu americký tisk někdy přezdíval „Nejoblíbenější
kapitalista Sovětského svazu“. 9 Prosazoval navázání otevřenějšího, méně
nepřátelského styku Spojených států s komunistickými zeměmi. V Americe proto
často čelil ostré kritice, které ale důrazně oponoval: „Nikdo není méně komunista
než já. Jako kapitalista se vyrovnám každému z mých kritiků.“ 10 Snažil se o zachování
světového míru, zejména kvůli hrozbě atomové války. Stal se jedním z organizátorů
Pugwashských konferencí, pojmenovaných podle jeho rodné vesnice v Kanadě,
v jejichž rámci se setkávali vědci z východního i západního bloku. V roce 1960 dostal
Leninovu cenu míru a v roce 1995 získaly Nobelovu cenu míru Pugwashské konference.
S komunistickými zeměmi však jednal Eaton st. také obchodně a v započaté
práci pokračoval i jeho syn.
Také v případě pražského hotelu Intercontinental využil Cyrus Eaton ml. kontaktů
svého otce. Jeho společnost Tower International poslala na podzim roku 1965
československému státu nabídku na spolupráci při výstavbě mezinárodního hotelu. 11
Cyrus Eaton st. poté kontaktoval prezidenta Antonína Novotného, kterého předtím
osobně navštívil. V dopise, který měl podpořit záměr jeho syna, napsal, že s manželkou
sleduje „s velkým zájmem a obdivem konstruktivní politiku uplatňovanou ve
6 K tématu reprezentace státu touto formou například Papežová, Petra. Architektura ve službách
Československých aerolinií Interiéry reprezentačních cestovních kanceláří ČSA a letiště Praha-Ruzyně v 60.
letech. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Praha 2017.
7 Mücke, Pavel. Proměny politiky cestování a cestovního ruchu v Československu 1945 až 1989: politické
a národohospodářské aspekty. In Mücke, Pavel – Krátká, Lenka, eds. Turistická odysea. Krajinou
soudobých dějin cestování a cestovního ruchu v Československu v letech 1945 až 1989. Praha 2018, s. 84.
8 Vládní usnesení č. 303/63 ze 17. dubna 1963.
9 Whitman, Alden. Cyrus Eaton, Industrialist, 95, Dies. The New York Times, 11. května 1979, s. 1.
10 Rozhovor se Cyrusem Eatonem citovaný v New York Times, Ibidem, s. A24. „No man is less a Communist
than I. I‘ll match my record as a capitalist againts any of my critics. My chief interest is working to
help save capitalism and all mankind from nuclear annihilation. We must either learn to live with the
Communists or resign ourselves to perish with them.“
11 Nabídku poslala nejprve v roce 1965 společnost Tower a v roce 1966 také IHC. Vznikly tak nejasnosti
ve vztahu obou firem a návrhů, protože „americká strana se nedovedla v ČSSR orientovat, kterému
orgánu nebo organizaci má návrh zaslat“. Přestože firmy jednaly na začátku společně, nebyly na sebe
vázané a Československo dostalo možnost uzavřít případně smlouvu pouze s jednou z nich. NA, Úřad
předsednictva vlády – běžná spisovna, ka 103, sign. 203/15/48.
87
Change language