Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
RIEDEL, Dušan – SAMEK, Bohumil. Moderní architektura v Brně 1900–1965. Brno
1967.
RISSELADA, Max – HEUVEL, Dirk van den, eds. In TEAM 10. Search of a Utopia of
the Present – 1953–1981. Rotterdam 2005.
ROVNANÍKOVÁ, Pavla – TEPLÝ, Břetislav. Obsah hydroxidu vápenatého v betonech
se silikátovými příměsmi – důležitý faktor při posuzování životnosti betonových
konstrukcí. Beton. Technologie, konstrukce, sanace 9, 2009, č. 2, s. 68–72.
ROVNANÍKOVÁ, Pavla – TEPLÝ, Břetislav. Stanovení povrchové koncentrace chloridů
spojením laboratorních zkoušek a analytického modelu. Beton. Technologie,
konstrukce, sanace 10, 2010, č. 4, s. 75–77.
(rt). Hotel za dva roky. Rovnost, Brno, 12. srpna 1969.
RUDIŠ, Viktor. Ósaka. Praha 2011.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Stavba a prostor v převážně pražských příkladech.
Architektura ČSR 48, 1989, č. 2, s. 42.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Sedmdesátá léta. In BAŠE, Miroslav. Česká architektura
1945–1995. Praha 1995, s. 29–36.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Obrázky z pražské architektury. Praha 2000.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Architekt Karel Filsak (katalog výstavy). Praha 2007.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Architektura pro Prahu (katalog výstavy). Praha 2017.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Nereálný socialismus. Praha 2018.
Schořálková, Irena. Nový hotel roste k dokonalosti. Večerní Praha, 4. února
1974.
SKOKÁNEK, J. Vysokou, nebo nízkou zástavbu? Československý architekt 12, 1966,
č. 23, s. 3.
Stavba mezinárodního hotelu Intercontinental v Praze. Mladá fronta, 28. března
1970.
STORCH, Karel. Grand hotel International v Praze Dejvicích. Architektura ČSR 16,
1957, č. 9, s. 465–475.
STRÁNÍK, Karel. Soutěž na velvyslanectví ČSR v Pekinu. Architektura ČSR 16, 1957,
č. 3, s. 120–125.
(SV). Dlouhé čekání na velký hotel. Svobodné slovo, 31. října 1972.
SÝKORA, Miloslav. Veřejná soutěž na Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Architektura ČSR 19, 1960, č. 1, s. 1–6.
SÝKORA, Miloslav. Užší soutěž na Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Architektura ČSR 19, 1960, č. 7, s. 438–446.
SYROVÝ, Petr. Strach před velkými objemy. Československý architekt 12, 1966,
č. 20–21, s. 6.
ŠEVČÍK, Oldřich – BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let: „zlatá šedesátá léta“ v české
architektuře 20. století. Praha 2009.
ŠIF, Julius. O některých problémech naší architektury a soutěží na kulturní domy.
Architektura ČSR 15, 1956, č. 9, s. 472.
251
Change language