Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Objemové studie mezinárodního hotelu
v Praze, lokalita u Čechova mostu,
1964, Vlastibor Klimeš, Vratislav
Růžička a Milan Vašek. Situace (archiv
IPR, fond Intercontinental).
hotel pro 450 lůžek – kompaktnější výškovou deskovou formu v podnoži na půdoryse
L.
U všech lokalit se prověřovala dopravní dostupnost a bezkoliznost dopravního
řešení, míra nutných asanací v území, možnost realizovat komplex najednou bez
etapizace výstavby a z ní vyplývající ekonomická náročnost, prostorové souvislosti
a vztahy s okolní zástavbou, vliv na panorama města, zasíťovanost území. V hodnocení
převládl názor, že objemy a výšky hotelů nesmějí rušit okolní, zejména historickou
zástavbu. Architektonické řešení hotelu mohlo mít podle památková péče
moderní kontrastní formu (v této fázi vývoje „výtvarněji“ pojednaný mezinárodní
styl, což ovlivňovalo jejich objemové řešení balancující mezi horizontalitou a vertikalitou).
Lokalita u Hlávkova mostu byla shledána pro výstavbu nevhodná (další soutěže
zmíněny výše). Na Smetanově nábřeží či u Čechova mostu, pokud by ale objem
hotelu nerušil okolní zástavbu, byla výstavba možná. Na staroměstské předmostí
Švermova mostu ÚHA doporučilo vypsat samostatnou soutěž (viz níže).
V roce 1964 byly na tuto lokalitu (variantně na náměstí Republiky) rozpracovány
další variantní studie, s urbanistickými nároky tentokrát projekční složkou ČSA
(autoři neuvedeni, jednalo se ale o kolektiv K. Filsaka s K. Bubeníčkem a J. Loudou) 20
– tentokrát pro tranzitní hotel ubytovávající zahraniční návštěvníky přepravované
Československými aeroliniemi – jelikož se jednalo o zahraniční klientelu, mající
srovnání, bylo nutné zvýšit úroveň služeb 21 (těm výsledky srovnávací studie nemohly
vyhovět). Tato lokalita byla vybrána zejména pro dobrý vztah s centrem města,
dostupnost, možnost parkování, klidnou polohu, výhledy.
V závěrech se opakovalo již řečené – ovšem mělo se ale jednat o malý hotel
(kapacita byla navrhována „kabinetní“ s 200 až 250 lůžky) výškově vhodně začleně-
20 VLČEK, Miroslav. Tranzitní hotel. Letecký obzor 8, 1964, č. 3, s. 75–76.
21 V citovaném článku byly uvedeny tři příklady a kresbičky zahraničních tranzitních hotelů z New Yorku,
Moskvy a Kodaně; tato typologie u nás nebyla ozkoušená.
41
Change language