Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Útvar hlavního architekta (ÚHA) a Státní ústav památkové péče a ochrany
přírody v Praze (SÚPPOP) vydaly podmínky výstavby hotelu. Nařizovaly zachovat
kubistické domy Otakara Novotného západní linie ulice E. Krásnohorské. Výškovou
regulaci určovala okolní zástavba Starého Města, zejména Kotěrova právnická
fakulta. Tehdejší zástupce památkové péče Karel Kibic uznával nárok objemné
stavby, ale doporučoval její hmotové rozdrobení, snížení směrem k Vltavě a k nemocnici
Na Františku. 15 Názor státní památkové péče se bral závazně, přestože byl
jen doporučující, neboť Pražská památková rezervace se dočkala vyhlášení až roku
1971. 16 Směrnice hlavního architekta stanovila maximální výšku na sedm a osm
podlaží a rovněž rozdělení do více hmot. Dále určila stavební čáru severního průčelí
a orientaci vstupů a příjezdů. Jednání se účastnili také zástupci Klubu Za starou
Prahu. 17
Projektové řešení zahrnovalo prostor mezi ulicí Dušní a Pařížskou, včetně úpravy
budovy SIA. 18 Do dané situace architekti navrhli tříkřídlý objekt na půdorysu nepravidelného
písmene H zabírající jižní část náměstí Curieových a severní třetinu
zbouraného bloku, přičemž jižní průčelí hotelu volně navázali na kubistické domy
a vytvořili tak nové náměstí. Původně měla ustoupit také novorenesanční škola
v Dušní ulici pro piazzettu mezi hotelem a kostelem svatého Šimona a Judy, jak je
Model hotelu a okolí s nerealizovaným
náměstím před kostelem svatého
Šimona a Judy, 1968
(archiv Karel Filsak ml.).
15 Podle vyjádření Karla Kibice. Původní dokumenty se nepodařilo dohledat.
16 Nařízení vlády České socialistické republiky č. 66/1971 Sb.
17 Korespondence ÚHA a dalších zúčastněných stran s Klubem Za starou Prahu. NA, Úřad předsednictva
vlády – běžná spisovna, ka 103, sign. 203/15/48.
18 Budovu nechal vystavět Spolek československých inženýrů v letech 1927–1928 podle návrhu Františka
Krásného. Po roce 1948 ji využívala Světová odborová organizace. Roku 1978 získala východní přístavbu
hotelu Budovatel a do roku 1989 byla celá přestavěna na hotel President. Dostavbu i přestavbu
projektoval tým Karla Filsaka.
104
Change language