Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Realizace
Podle původní smlouvy mezi Čedokem a IHC měla doba výstavby trvat 28 měsíců.
Časový harmonogram počítal s přestěhováním obyvatel z demolovaných domů
v druhé polovině roku 1967, s výstavbou začátkem roku 1968 a uvedením hotelu
do provozu 1. 4. 1970. 40 Vyhotovení dokumentace a povolovací řízení mělo dle
zkušeností trvat 11 měsíců. 41 S demolicí domů v ulici Elišky Krásnohorské se začalo
začátkem roku 1968, od dubna začaly zemní práce, které prováděl podnik Vodní
stavby Ústí nad Labem. Následovala hrubá stavba, která byla hotova až roku 1970.
Opoždění údajně způsobila dlouhá zima 1969/1970. 42
Ředitel pražské kanceláře Pan American tvrdil, že „stavba podobného hotelu
by byla ve Spojených státech o čtvrtinu kratší, 43 neboť neznají problémy, které máme
my. Nedostatek určitého materiálu, nedostatečné zásobování zařízením a rozpory
v termínech. (...) Nedovedou též pochopit, proč se u nás na každou poradu schází
nejméně deset lidí, a proč se bojí rozhodovat i zodpovědní pracovníci. Oni prý potřebují
ke stejnému rozhodnutí dva nebo tři odborníky.“ 44 Dle záznamu z roku 1971
prodlení počátečních etap stavby způsobila zejména projektová příprava, koordinace
prací a dodávek.
Výstavba hotelu
(archiv Karel Filsak ml.).
40 Zpráva o zabezpečení výstavby mezinárodního hotelu v Pařížské tř. Praha 1, 31. 3. 1967. AMP, Zápisy ze
zasedání rady a pléna NVP, rady a zastupitelstva hl. m. Prahy, inv. č. 392.
41 Informace o průběhu jednání o zahraniční účasti, financování, technické a obchodně provozní pomoci
při výstavbě mezinárodního hotelu v Praze, ze dne 30. 11. a 1. 12. 1966. NA, Úřad předsednictva vlády –
běžná spisovna, ka 103, sign. 203/15/48.
42 Sine 1970. Stavba mezinárodního hotelu Intercontinental v Praze. Mladá fronta, 28. března 1970.
43 To se ještě počítalo se stavbou za dva roky, která se nakonec protáhla na sedm.
44 (rt) Hotel za dva roky. Rovnost, Brno, 12. 8. 1969.
113
Change language