Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
gické zadání: hotel třídy A de luxe se 400 lůžky s bohatě dimenzovanou vstupní,
stravovací a společenskou částí s konferenčním sálem a zázemím. Jako ve studii byl
největším problémem zaintegrovat vodárenskou věž a historický Vávrův mlýn (vytvořit
v něm společenské prostory hotelu). Zadání počítalo se širším urbanistickým
řešením – dostavět Hybšmanovu kliniku, přestavět Revoluční třídu na městský bulvár
s novými obchodními a administrativními budovami, ústící na nově koncipované
náměstí Republiky.
Tvrdého technicistního pojetí užili například V. Langer, J. Padevět, spol. R.
Švestka (3. cena). J. Polák a V. Šalda (4. cena) alespoň fasády zjemnili. Prostorový
koncept obou projektů (a stejně tak i vítězného návrhu) užívá vyššího obdélného
(nikoli výškového) atriového objektu, kde je ubytovací část a horizontální podnože.
Na pomezí nového brutalismu stojí návrh V. Klimeše, V. a E. Růžičkových a M. Vaška
(4. cena). Známý je pak návrh výškové deskové budovy s podnoží Z. Vávry a J. Černohorského
(2. cena) v linii nového brutalismu, který již testoval možné meze takové
výstavby. Návrh, který se snažil s okolní zástavbou úspěšně vyrovnat, pocházel od
K. Filsaka a K. Bubeníčka (2. cena). Byl ovlivněn estetikou nového brutalismu, což
bylo pro tento tým a jeho spolupracovníky typické.
V souvislosti s touto soutěží se pak nejvíce diskutovalo, zda užít koncepce vertikální
či horizontální (širší hmoty lůžkové části s atriem). Výškové deskové budovy
s hladkými závěsovými stěnami a kontrastní podnoží vyvolaly u odborníků nevoli,
a to i z důvodu doznívání mezinárodního stylu. Porota se shodla, že zástavbu nábřeží
není potřeba výškově nivelizovat, ale naopak je žádoucí uvolnit ji a rozčlenit prostorově
i hmotně. Ale navrhované výškové dominanty nakonec přece jen vyvolávaly
odpor nejen poroty, ale i památkové péče – porota ale přiznávala, že není schopná
působení takových objektů esteticky přesně posoudit, jelikož zástavba jižní části Revoluční
třídy ještě nebyla řešena. Výškové dominanty proto nakonec nedoporučila
a jen málo z těchto návrhů se dostalo mezi oceněné (nejradikálnější návrh 70 m
vysokého věžového domu přímo na nároží předmostí byl vyřazen). 25
Studie tranzitního hotelu na předmostí
Čechova mostu, 1964, Karel Filsak
a kol. Perspektiva (archiv IPR, fond
Intercontinental).
25 MATAŠOVSKÝ, Miloslav. Soutěž na řešení mezinárodního hotelu v Praze. Architektura ČSSR 26, 1967,
s. 1–9.
43
Change language