Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
40. let a měl po dvou etapách výstavby vytvářet klidnou jihozápadní frontu náměstí
Dr. Edvarda Beneše, členěnou odlehčeným proskleným parterem. Po vstupu do Stavoprojektu
byl jeho ředitelem Zdeňkem Alexou projekt, v hrubé stavbě již postavený,
násilně upraven v duchu socialistického realismu kamufláží sloupů podél celého
průčelí a přístavbou renesanční loggie nad vstupem, a původní autoři byli označeni
za kosmopolitní „pátou kolonu“. 7 Naproti tomu profesoru Emilu Bellušovi se podařilo
projekt hotelu na nábřeží Dunaje uchránit pod patronátem Fakulty architektury
Slovenské vysoké školy technické jako kolektivní dílo 8 ve spolupráci se skupinou studentů
a asistentů. Stavbu se mu tak podařilo dokončit v původním duchu umírněné
klasicizující moderny. Protáhlé, travertinem obložené průčelí směrem k Dunaji je
traktováno pravidelným rytmem francouzských oken a zakončeno ustoupeným posledním
patrem s krytou terasou. Třetím hotelem v této sérii, dotčené ještě dobou
indoktrinovaného socialistického realismu, byl hotel Jalta na Václavském náměstí
v Praze. Ten vznikl o něco později po užší soutěži v roce 1954 mezi architekty Pražského
projektového ústavu. Projekt Antonína Tenzera se jako jediný distancoval od
doktríny socialistického realismu se sloupovým průčelím a nabídl klidnou symetrickou
kompozici průčelí obloženého travertinem s umírněnou dekorativní výzdobou. 9
A tak jediným příkladem hotelu, postaveného v duchu doktrinárního socialistického
realismu zůstal hotel International v Dejvicích, 10 navržený původně pro
potřeby armády architektem Františkem Jeřábkem v roce 1951 a dokončený v roce
1957.
V průběhu padesátých let se západní část poválečného Německa pod vedením
ministra hospodářství a autora „hospodářského zázraku“ Ludwiga Erharda, který
řídil strategii sociálního tržního hospodářství, rychle vymanila z poválečných obtíží
a západní Německo se stalo vůdčí ekonomikou nové Evropy. Prosperita a volný trh
vedly i k prudkému rozvoji turistického ruchu i automobilového a leteckého provozu,
což vše přispělo k výstavbě nových hotelů rozmanitého zaměření, zahrnujícího
městské hotely, kongresové, letištní, rekreační, horské a přímořské hotely, motely
apod. Tato výstavba byla ovlivněna především americkými zkušenostmi a typologickými
standardy, 11 mimo jiné i proto, že hotelové investice byly podporovány americkými
společnostmi anebo protože byly realizovány jako součásti jejich hotelových
řetězců. 12 Ty se velmi rychle v zámoří vyvinuly od přelomu čtyřicátých a padesátých
let a prioritní úlohu mezi nimi hrály řetězce Hilton a Sheraton s globálním působením.
13 K obdobnému vývoji došlo od druhé poloviny padesátých let postupně i v dalších
zemích západní Evropy. Přední německý architekt profesor Harald Deilmann
7 ALEXA, Zdeněk. Kritický a sebekritický příspěvek k diskusi o hotelu Imperial. Výtvarná práce 23, 1953,
s. 6.
8 Architektura ČSR 10, 1951, s. 98–99.
9 TENZER, Antonín. Nový pražský hotel. Architektura ČSR 18, 1959, s. 143–146.
10 STORCH, Karel. Grand hotel International v Praze Dejvicích. Architektura ČSR 16, 1957, s. 465–475.
11 Motels, Hotels, Restaurants and Bars. An Architectural Record Book. New York – Toronto – London
1960.
12 WHARTON, Annabel Jane. Building the Cold War. Hilton International Hotels and Modern Architecture.
Chicago – London 2001.
13 VOEGELE, Walter, O. Today´s Trends in Hotel Design. Architectural Record, 1957, May, s. 214–240 nebo
KOVÁČ, Lukáš. Vývoj a úroveň hotelnictví v ČR a některých státech EU. Bakalářská práce, Univerzita
Tomáše Bati, Zlín 2010, s. 21 ad.
21
Change language