Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Z hlediska petrografie byl hodnocen písek (velikost zrn 0–4 mm) a kamenivo
s velikostí zrn nad 4 mm. V písku jsou zrna vesměs polozaoblená až zaoblená, tvořená
převážně křemenem, vzácně jsou přítomny valounky vyvřelých a metamorfovaných
hornin a živců. Kamenivo nad 4 mm je tvořeno převážně zrny a valouny
křemene případně kvarcitu v různém stupni zaoblení, některá zrna vykazují lomové
hrany, což je pravděpodobně způsobeno při úpravě kameniva. Méně jsou zastoupeny
valouny úlomků hornin. Písek i kamenivo pocházejí z pískovny Dobříň.
Porozita betonu
Měření porozity bylo provedeno na přístroji Micromeritics Pore Sizer 9310. Výsledky
měření ukázaly, že v měřeném rozsahu má beton nízký obsah pórů o velikosti 10
až 100 µm. Nejvíce pórů se nachází v intervalu 1 až 0,1 µm, menší póry jsou obsaženy
v silikátových produktech hydratace cementu (CSH fáze). Celkový objem pórů
0,045 cm 3 /g je srovnatelný s objemem pórů v současných betonech.
µm, menší póry jsou obsaženy v silikátových produktech hydratace cementu
(CSH fáze). Celkový objem pórů 0,045 cm 3 /g je srovnatelný s objemem pórů
v současných betonech.
Kumulativní objem pórů v intervalu 0,001 až 100,000 µm.
0,050
Kumulativní objem pórů [cm 3 /g]
0,040
0,030
0,020
0,010
0,000
100,000
10,000
1,000
0,100
0,010
0,001
Průměr pórů [µm]
(7) Kumulativní objem pórů v intervalu 0,001 až 100,000 µm.
Mikrostruktura
Mikrostruktura
Vzorek betonu byl podroben zobrazovací metodě skenovacím elektronovým mik-
Vzorek roskopem TESCAN betonu MIRA3 byl XMU podroben (SEM) s prvkovou zobrazovací sondou metodě EDX Brucker, skenovacím umožňující elektronovým
stanovení složení vzorku v určeném bodě. Vzorky byly pro pozorování v elektronovém
mikroskopu pozlaceny. Pro představu velikosti útvarů na snímku je v legendě
snímku vždy uvedeno příslušné měřítko. Na obrázku je přehledový snímek betonu
při zvětšení 500x. Snímek představuje vzhled běžného betonu, který se jeví jako
mikroskopem TESCAN MIRA3 XMU (SEM) s prvkovou sondou EDX
Brucker, umožňující stanovení složení vzorku v určeném bodě. Vzorky byly pro
pozorování poměrně hutný. v elektronovém mikroskopu pozlaceny. Pro představu velikosti
útvarů na snímku je v legendě snímku vždy uvedeno příslušné měřítko. Na
obrázku je přehledový snímek betonu při zvětšení 500x. Snímek (8) představuje
222
vzhled běžného betonu, který se jeví jako poměrně hutný.
Change language