Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pohled od Vltavy na skupinu
mlýnů (čp. 873, Staré Město) na
staroměstském nábřeží, v pozadí
střechy kostelů sv. Šimona a Judy
a sv. Kříže Většího (foto Jindřich
Eckert, před 1880, AMP, XII 192).
Jánské náměstí s domy čp. 876,
875, 874, 873 (zleva), Staré Město.
Vlevo volná parcela po domě čp.
877 zbouraném roku 1898, vpravo
Josefovská škola (čp. 873), která po
roce 1880 nahradila mlýny stejného
čp. (foto Eckert – ateliér, 11. 5. 1905,
AMP, VIII 37).
V místě severní části hotelu Intercontinental se rozkládalo Jánské náměstí, do
něhož ze západu ústila Sanytrová ulice vedoucí z dnešního Palachova náměstí až
k břehu řeky za Jánským náměstím, název dokládá využití břehů (sanytr je dusičnan
draselný, hnojivo, součást střelného prachu). V místě dnešní zahrady hotelu (podzemní
části a bazénu) byla enkláva domů čp. 874–878, dvou až tří podlažních. Přímo
na místě hotelu byly domy čp. 884 a 974 (ten byl klasicistní z roku 1830) tvořící jižní
partii Jánského náměstí, jižní část hotelu zasahuje i do míst, kde stály domy čp.
278, 195 a 192 patřící už ke ghettu. Východní část hotelu zasahuje areál zrušeného
kláštera cyriaků 5 , na místě této jeho části byly v 70. a 80. letech 19. století postaveny
čtyři činžovní domy, čp. 885, 1033, 1034 a 1037. V případě domů čp. 1033
a 1034, dochovaných až do začátku stavby hotelu, se jednalo o čtyřpodlažní pavla-
5 Členové kanonického Řádu křížovníků s červeným srdcem. Název řádu mají podle sv. Cyriaka, který
zemřel mučednickou smrtí roku 309.
66
Change language