Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Úvod
editora
Téma předložené knihy vychází z koncepce projektu NAKI II, který se zaměřuje na
dokumentaci a průzkum památkového potenciálu architektury 60. a 70. let 20. století.
1 Tato publikace je již třetím výstupem zmíněného projektu a podruhé se zaměřuje
na pražskou architekturu. Po již vydaných publikacích představujících komplexně
téma Nádraží Ostrava – Vítkovice (2017) a Obchodní dům Prior/Kotva (2018)
se nynější kniha opět pokouší monografickou formou zdokumentovat a představit
další ikonickou stavbu tohoto období, hotel Intercontinental v Praze.
Hotel Intercontinental je dílem kolektivu autorů pod vedením významného
architekta Karla Filsaka z ateliéru Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy.
Je jednou z mála jeho domácích staveb a určitě stavbou nejreprezentativnější.
Uznání a nepřehlédnutelné postavení v českém prostředí Filsak získal (se svými
kolektivy) za četné realizace zahraničních zastupitelských úřadů či ještě dříve za
prostory kanceláří pro Československé aerolinie. Tyto projekty a realizace v českém
prostředí rezonovaly především prostřednictvím několika málo publikovaných fotografií,
méně již z osobní zkušenosti. Hotel, velkoryse sponzorovaný, na nějž byla
upřena pozornost domácí scény, se měl stát chloubou hlavního města a pomyslně
stát v čele seznamu tohoto schopného, ale komplikovaného architekta (o čemž dodnes
svědčí absence jakéhokoliv hlubšího zhodnocení jeho díla a osobnosti). Což
ale není úkolem a záměrem ani této publikace, která se má stát především monografií
jedné stavby. Na projektu a realizaci hotelu Intercontinental se podílely ještě
další kolektivy (nejen ateliér Jana Šrámka z téhož projektového ústavu), ale i kolektiv
Františka Cubra, jako tehdejší architektonické i pedagogické autority. Účast celé
plejády výtvarných umělců byla ještě bohatší, než to bývalo obvyklé u „běžných“
veřejných staveb. Fasáda i interiéry byly řešeny s pozorností a důrazem na každý
detail, jaké neměly dosud obdoby. Mnohokrát zmíněné, méně již publikované interiéry,
byly většinou prezentovány v černobílém tisku, čímž ztrácely svoji působivost.
A právě působivost, první dojem, který se nesmazatelně dotkl kteréhokoliv návštěvníka,
zmiňují vesměs všichni pamětníci z řad odborné i laické veřejnosti.
M. Hejný, tordovaný sloup, hotelová
chodba (foto Roman Polášek, 2018).
1 Výzkumný projekt „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako
součásti národní a kulturní identity ČR“, identifikační kód projektu DG16P02R007, financovaný
Ministerstvem kultury ČR z „Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity
(NAKI)“.
9
Change language