Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Objemové studie mezinárodního hotelu
v Praze
V únoru 1964 byly na popud ÚHA města Prahy zpracovány v KPÚ 11 Praha, PPÚ 12
a KPÚ Brno objemové studie mezinárodního hotelu v Praze, a to v lokalitách: staroměstské
předmostí Čechova mostu, staroměstské předmostí Švermova mostu,
holešovické předmostí Hlávkova mostu a Smetanovo nábřeží (od Karlova mostu
k Mostu legií). Výsledky byly publikovány v časopise Architektura ČSR, 13 dochované
též v archivu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (dále IPR). Jelikož se jedná
z hlediska vývoje Prahy o velmi zajímavou kapitolu, zmíníme se o všech pozemcích,
z nichž se vybíralo, abychom pochopili, proč se lokalita u Čechova mostu jevila jako
nejvhodnější – co ji z urbanistického a dispozičně provozního hlediska předurčilo
k výstavbě.
Kapacitně malý hotel pro 258 lůžek na Smetanově nábřeží prověřovali Vlastibor
Klimeš, Vratislav Růžička a Milan Vašek z KPÚ Praha. Realizace, jež by navazovala
na výstavbu Křižovnického tunelu a promenády, by ale vyžadovala větší
asanace. Pozemek byl vyhodnocen jako stísněný – požadované úrovně hotelu se
dalo jen stěží dosáhnout, což ale snižovalo náklady (s asanací i výstavbou tunelu cca
21 600 000 Kčs) 14 . Podélná osa pozemku S–J zaručovala dobré proslunění, což zohledňovala
i plastická, komolá forma hotelu s obytnými terasami v lůžkové části
(odkazující na přímořské hotely) s výhledy na panorama města. Hotel zde mohl tvořit
moderní konkurenci Národnímu divadlu! Výstavbu nedoporučili ani další autoři
studií: Jiří Klen, Milan Jerolím (PPÚ) 15 a Miloslav Kramoliš z KPÚ Brno.
Objemové studie mezinárodního
hotelu v Praze, lokalita na Smetanově
nábřeží, 1964, Jiří Klen, Milan
Jerolím. Perspektiva (archiv IPR, fond
Intercontinental).
11 Krajský projektový ústav.
12 Pražský projektový ústav.
13 EDEL, Zdeněk. Výběr míst pro stavbu hotelů v Praze. Architektura ČSR 24, 1965, s. 36–39. Publikované
studie: V. Klimeš, V. Růžička, M. Vašek (předmostí Čechova mostu); R. Podzemný, A. Tenzer (předmostí
Čechova mostu); K. Filsak (předmostí Čechova mostu); J. Klen a M. Jerolím (Smetanovo nábřeží); J.
Vostrovský, L. Syrovátka (Holešovice, předmostí Hlávkova mostu).
14 Průvodní zpráva. Studie mezinárodního hotelu v Praze – Smetanovo nábřeží. KPÚ Praha, 1964. Archiv IPR,
fond Intercontinental.
15 Průvodní zpráva. Studie mezinárodního hotelu v Praze – Smetanovo nábřeží. PPÚ Praha, 1964. Archiv IPR,
fond Intercontinental.
38
Change language