Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vhodné pozice fotoaparátu při
pořizování fotogrammetrického
bloku (vlevo), sběr dat probíhá
ideálně v několika výškových úrovních
(vpravo).
tabázemi. Dále koncept BIM jako jeden z exportních formátů využívá standardizovaný
IFC 4 formát, který je nezávislý na proprietárních softwarech, což umožňuje jeho
otevření a prohlížení ve volně dostupných prohlížečích.
Digitální model nosné konstrukce je nejčastěji zhotoven „ručně“ na základě
zaměření nebo projektové dokumentace, jejichž získání může být u existujících
objektů problematické. V případě soukromého vlastníka záleží na jeho vstřícnosti.
Zjednodušení ve zpracování geodetických dat přináší poloautomatická metoda, která
zpracovává data, tzv. mračno bodů, získaná např. z laserového skenování. Pomocí
softwarových nástrojů pracujících s NURBS (z anglického „Non-uniform rational
B-spline“) křivkami je možné konkrétní mračna bodů přetvořit do ploch odpovídajících
dané složitější geometrii (například klenby). Tyto plochy pak slouží jako přesný
podklad pro parametrické modelování v prostředí BIM softwaru.
Při tvorbě BIModelu hotelu Intercontinental je využíván software Revit společnosti
Autodesk a k jeho budoucímu zveřejnění cloudová služba A360. Podklady
pro hlavní nosnou konstrukci ze železobetonu tvoří dostupná projektová dokumentace
z archivů. Umělecké předměty jsou ve formě síťových modelů lokalizovány na
příslušné místo v objektu a v BIModelu jsou zařazeny do některé z vhodných tříd
umožňujících zobrazení volných forem.
Síťové trojrozměrné modely povrchu digitalizovaného prvku jsou tvořeny na
základě dat získaných in situ. Výhodou použité metody – blízké fotogrammetrie – je
jejich snadný a rychlý sběr, protože se jedná o set fotografií. Objekt tak stačí „pouze“
nafotit a zachytit aktuální stav, včetně poškození. Fotogrammetrické softwary,
4 Industry Foundation Classes. Online [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné z: https://www.buildingsmart.org/
about/what-is-openbim/ifc-introduction/
207
Change language