Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ganizaci rozpracování vybraných cizineckých hotelů určený pro operativní poradu
federálního ministerstva vnitra v roce 1976. 53 Začal ostrým odsouzením pokusu
o omezení aktivit tajných služeb po XIII. sjezdu KSČ v roce 1966. „Mimo nemístnou
kritiku a tím i rozkrytí našich metod a prostředků práce před veřejností, měl tento
vývoj za následek, že řada pracovníků interhotelů odešla do emigrace. Mezi těmito
emigranty se nacházela i řada spolupracovníků StB.“ 54 Podle autorů zprávy navíc
chyběl bezpečnostním složkám centrální přehled o cizineckých hotelech, jejichž
„státobezpečnostní rozpracování, resp. obhospodařování“ měly na starosti jednotlivé
odbory StB. 55 Navrhovali proto centralizaci, po které by hotely spadaly pod 2. odbor
IV. správy FMV. Jeho úkolem bylo vybudování „schopné agentury (…) vytváření
podmínek pro umisťování a těžení techniky užívané VI. správou FMV, jakož i technických
prostředků průmyslové televize a přenosné dočasné odposlechové techniky“. 56
Budoucí cíle tvořilo také budování širší důvěrnické sítě, vyhledávání osob, které mají
předpoklad pro rozvědnou či kontrarozvědnou práci, ale i ochrana zaměstnanců hotelů
před „svody”, které způsobuje každodenní styk s cizinci. 57 Jako vzor uvádí text
z roku 1976 především ruskou KGB. Atmosféru studené války dobře dokresluje také
seznam krycích názvů z roku 1985. Všechny důležitější pražské hotely v něm dostaly
jména podle slavných skladatelů a spisovatelů. Intercontinental například figuroval
pod označením Glinka. 58
Nové krycí jméno však mohla StB používat už jen pouhé čtyři roky. Po listopadu
1989 se postavení mezinárodního pražského hotelu opět významně změnilo.
Otevřely se hranice a cestovní ruch organizovaný státem, kterému dominovaly
podniky jako Čedok a Interhotely, čekala privatizace. Vedení Intercontinentalu si
v roce 1991 přálo, aby se hotel stal akciovou společností s českým kapitálem. Plánovalo
dohodu s ministerstvem obchodu a českými bankami, která měla zaručit,
že případný zahraniční investor nezíská majoritní podíl. 59 To se v podstatě povedlo
a Intercontinental po celá 90. léta vlastnily bankovní fondy. V roce 1999 ho prodaly
americké firmě Strategic Hotel Capital Incorporated. V posledních letech změnila
budova majitele ještě několikrát, ale kontinuitu provozu zajistila smlouva s IHC. Přes
řadu renovací tak hotel stále vědomě odkazuje na svou historii a nadále funguje pod
značkou Intercontinental.
Za 45 let činnosti zažil řadu ekonomických i politických otřesů. Vzdušnému
prostoru už nevládne obří letecká společnost Pan Am, která nejprve v roce 1981 z finančních
důvodů musela prodat hotelovou síť IHC a po dalších deseti letech definitivně
ukončila svou činnost, a ani výsadní postavení Hiltonu nebo Intercontinentalu
není zdaleka tak jisté. Čas velkých amerických hotelů, které v nejednom velkoměstě
53 Stav a návrh zásad na novou organizaci rozpracování vybraných cizineckých hotelů. Archiv
bezpečnostních složek (ABS), Sekretariát ministra vnitra, V. díl (A 2/5), inv. j. 199.
54 Ibidem, Příloha III, s. 1. Dokument uvádí i konkrétní čísla: „Z tehdy obhospodařovaných interhotelů
emigrovalo 226 zaměstnanců různých profesí, mezi nimi i několik vedoucích pracovníků. Z tohoto počtu
bylo 18 spolupracovníků Státní bezpečnosti.“ Ibidem, s. 2.
55 Ibidem, s. 1. V případě Prahy to byl 1.b odbor S-StB Praha.
56 Ibidem, s. 12.
57 Ibidem, s. 8.
58 Krycí názvy vybraných hotelových zařízení v Praze – seznam. ABS, Správa kontrarozvědky, II. díl (A 34/1),
inv. j. 243.
59 Hlinka, Pavel. Slovo ředitele. In Hotel InterContinental Praha (časopis pro zaměstnance), duben 1991.
Archiv hotelu Intercontinental.
94
Change language