Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
I.3
Srovnávací studie a soutěže
na hotely šedesátých let v Praze
– výstavba hotelu Intercontinental
v širších souvislostech
Lenka Popelová, spolupráce Martin Lapšanský
Díky zlepšující se ekonomicko-politické situaci se na prahu šedesátých let začal u nás
zvyšovat cestovní ruch, a to jak tuzemský, tak zahraniční, což zvýšilo tlak na výstavbu
ubytovacích zařízení. 1 Výstavba hotelů ve velkých městech i rekreačních lokalitách
se tak stala jedním z velkých typologicky rozsáhlých témat 60. a 70. let. (Typologicky
se diferencovaly druhy ubytování od luxusních zařízení po ty pro ekonomicky
slabší skupiny pracujících – vznikaly nově motely, levné ubytovny, stanové tábory
a tak dále.) Mnohé studie i realizace v této oblasti pak nepřehlédnutelně „vyčnívají“
z průměru tehdejší stavební produkce – jednalo se totiž o státem preferované zakázky,
u kterých šlo o reprezentaci státu/režimu, a proto zde byla snaha vyrovnat se
zahraničním příkladům, získat co nejlepší projekt, k čemuž často sloužily soutěže.
V uvolňující se atmosféře 60. let se totiž soutěže měly stát programovým nástrojem
výstavby významných staveb 2 a můžeme je tak vnímat jako jistý dobový
fenomén 3 : „Od roku 1960 se stupňuje množství ideových architektonicko-urbanistických
soutěží. Hledají se nové myšlenky pro přestavbu městských center, pro význam-
Věra a Vladimír Machoninovi, veřejná
celostátní soutěž na architektonické
řešení Domu rekreace ROH v Praze
6 na Dlabačově, 2. fáze, 1969,
perspektiva (PAROUBEK, Jaroslav.
Soutěž na řešení Domu rekreace.
Architektura ČSR 29, 1970, s. 57–60).
1 Faktory vzrůstu turismu: sílící vnitrostátní i mezinárodní pohyb osob (i letecká doprava), sílící individuální
přeprava, ekonomické možnosti přepravovaných osob, specializace hotelů na určitý typ hosta, sílící
urbanizace krajiny. Viz Kolektiv autorů. Projektování staveb bytových a občanských. Praha 1979, s. 63 ad.
Též usnesení vlády č. 303/1963 o Rozvoji turistického ruchu v ČSSR.
2 Viz Vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 154/1959 Úředního listu Státního výboru pro výstavbu
ze dne 14. 7. 1959, o soutěžním řádu pro soutěže na konceptní projektová řešení.
3 Viz POPELOVÁ, Lenka. Architektonické soutěže šedesátých let 20. století publikované na stránkách
periodik Architektura ČSR/ČSSR a Československý architekt. Dizertační práce, Fakulta architektury ČVUT
v Praze. Praha 2011; POPELOVÁ, Lenka. Architektonické a architektonicko-urbanistické soutěže
šedesátých let. Jejich specifický přínos v dějinách československé architektury. Architektúra a urbanizmus
47, 2013, č. 1–2, s. 34–51. POPELOVÁ, Lenka. Vliv architektonických soutěží konce padesátých let
a šedesátých let na vývoj architektonické formy. Architektúra a urbanizmus 48, 2014, č. 1–2, s. 54–73.
35
Change language