Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Soutěž tak byla v tisku komentována zejména z hlediska komplikovaných urbanistických
vztahů a formy, typologii se věnovala menší pozornost. Ve srovnání
se zmíněnou studií na pražské hotely je zde ale zřetelný posun k moderním architektonickým
trendům, jak v oblasti formy, tak co se týče různorodosti detailů dispozičních
rozvrhů. Evidentní je lepší zvládnutí úkolu, než tomu bylo na začátku 60.
let, kdy se architekti s tímto úkolem teprve seznamovali. Danou typologii nakonec
realizovali Vlastibor Klimeš a kol., manželé Vladimír a Věra Machoninovi, manželé
Neda a Miloslav Cajthamlovi či právě kolektiv Filsakův.
V časové posloupnosti navazuje veřejná celostátní soutěž na architektonické
řešení Domu rekreace ROH v Praze 6 na Dlabačově (1. fáze 1967: 2. cena V. Machoninová,
V. Machonin; 2. cena J. Louda, I. Skála; 3. cena N. a M. Cajthamlovi; 3.
snížená cena F. Sedláček; 4. cena J. Bočan, Z. Rothbauer; 4. cena L. Stučka; 5. cena
J. Hejtman, J. Tůma; 5. cena F. Lopata, B. Kodera; 2. fáze 1969: vítězný návrh N. a M.
Cajthamlovi; realizace N. a M. Cajthamlovi 1979–1987, dnes hotel Pyramida). Soutěž
řešila luxusní hotel pro mimopražské funkcionáře na exponovaném pozemku
v sousedství Hradčan, o kterém se začalo v průběhu diskuze uvažovat. ÚHA požadoval,
aby nebyla překročena výšková hladina okolní zástavby; samo architektonické
řešení hotelu mohlo být kontrastní.
Soutěž přinesla poslední návrhy v linii mezinárodního stylu s již zaběhlou formou
(J. Hejtmana a J. Tůmy a kolektivu F. Lopaty a B. Kodery) a otevřela pole prostorově
dynamickým kreacím brutalistní, pracující s různorodými rastry, či dokonce
skulpturální architektury (do této skupiny patřily i vítězné návrhy, které se rozvíjely
ještě razantněji ve druhé fázi soutěže). V experimentálních výtvarně/uměleckých
kreacích se pak navrhovaný hotel stal výtvarnou otázkou více než funkčním zařízením
– viz projekt F. Sedláčka s dramaticky rozvířenou hmotou hotelu obepnutou
(neúčelnými) zborcenými plochami či manželů V. a V. Machoninových, kteří užili vějířovitou
formu u lůžkové části, 26 kterou podpírala pravidelnější stupňovitá podnož.
Porota se domnívala, že: „... hledání nových cest architektury není podmíněno opuštěním
zásad ekonomie,“ 27 ocenila, že tyto návrhy překročily běžnou racionálnost
a strohost naší architektury, a k realizaci vybrala v realitě přece jen zakotvený návrh
N. a M. Cajthamlových (v 1. fázi soutěže 3. cena). Návrh vycházel z půdorysného
rastru rovnostranných trojúhelníků (částečně přecházel v rastr šestiúhelný – typické
pro tehdejší architekturu), hmotově se rozvíjel do tří křídel tvořících pyramidálně
ustupující komolý jehlan s vybíhajícími rameny – ubytovacími dvojtrakty. Program
zahrnoval i kino, obchodní prostory, propojující tak hotel s okolím. Tento hotel představuje
vrchol snah architektů šedesátých let po uspokojivém zvládnutí vztahu zajímavé
formy a funkce. 28
Další soutěží přímo navazující na sledované studie, zajímavou především jejími
výherci, je veřejná, neanonymní, kombinovaná soutěž na hotel Čedoku na
náměstí Republiky (1970; 1. cena K. Filsak, V. Hacmac, 2. snížená cena G. Šindelka
a J. Hejtman, 2. snížená cena K. Prager, spolupráce H. Pragerová; nerealizováno). Šlo
26 Ačkoli v 1. fázi soutěže navrhli soustavu tří kubických hmot s atriem. Atrium použili i v návrhu ze soutěže
na mezinárodní hotel u Švermova mostu.
27 PAROUBEK, Jaroslav. Soutěž na architektonické řešení Domu rekreace ROH v Praze 6 na Dlabačově.
Architektura ČSSR 28, 1968, s. 211.
28 Viz POPELOVÁ, Lenka. Hotel Pyramida. In Slavné stavby Prahy 6. Praha 2009, s. 227–229.
44
Change language