Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v době konání Spartakiády. 27 Tento termín nebyl dodržen, otevření hotelu se zpozdilo
o celé čtyři roky.
Sousední blok mezi ulicemi Elišky Krásnohorské a Dušní byl po demolici domů
čp. 1033 a 1034 za kubistickými domy částečně uzavřen novostavbou provozní budovy
ČEDOKu, čp. 44, z let 1971–1974, navrženou Karlem Koutským a Janem Kozlem.
Nejdříve sloužila jako zázemí výstavby pro hotel Intercontinental, později byla
upravena na kanceláře a byty.
Umístění hotelu bylo zvoleno podle návrhu architekta Filsaka s větším odstupem
od nábřežní komunikace, než mají právnická fakulta a někdejší budova SIA.
Na takto „ušetřené“ ploše vznikla zahrada. Ve hře ale byla i varianta sledující uliční
čáru okolních nábřežních budov, umožňující výhled na Pražský hrad z maximálního
množství pokojů. Varianta vycházela z návrhu architekta Smitha, člena skupiny odborníků
z ČEDOKu a IHC. Hlavním architektem města Prahy profesorem Voženílkem
byl ale podpořen Filsakův návrh. 28
Začlenění hotelu do kontextu místa
Výstavbou hotelu Intercontinental byl dokončen pás zástavby pravého vltavského
břehu tvořený monumentálními stavbami a panorama zahrnující mj. Národní divadlo,
Rudolfinum, právnickou fakultu a pokračující až na Těšnov je při pohledu z Letné
kompletní. V zájmu nekonfliktního zasazení stavby do historického prostředí byly
dány výškové limity a návrh byl korigován za spolupráce autora, Útvaru hlavního architekta
města Prahy a Střediska státní památkové péče. Přestavba sousední budovy
SIA na odborový hotel byla kompozičně řešena ve vztahu k Intercontinentalu. 29
První etapa provedená v letech 1974–1978 podle návrhu Karla Filsaka, Václava Hacmace
a Karla Filsaka ml. z let 1969–1972 zahrnovala přístavbu na východní straně,
hotel Budovatel. Ve druhé etapě došlo v letech 1984–1989 k přestavbě samotného
domu SIA (návrh Karel Filsak, Ludvík Pivoňka, Karel Filsak ml.), v brutalistním stylu
navazujícím na předchozí přístavbu, s novým názvem President zahrnujícím obě
části. 30 V panoramatickém pohledu přes řeku může dojmově navazovat na hmotu
Intercontinentalu, byť fasády hotelu President nejsou natolik sofistikovaně propracované.
Rovněž již zmíněný objekt Mezinárodního svazu studenstva vznikající podle
návrhu Stanislava Hubičky zhruba ve stejné době jako hotel Intercontinental
lze označit za výrazný objekt ovlivňující prostranství závěru Pařížské třídy, stylově
souznící s hotelem. Expresivní tvar umocňují vertikály a horizontály propisující se
nosné konstrukce. 31
27 Situační zpráva o výstavbě mezinárodního hotelu Intercontinental v Praze 1, Ministerstvo obchodu ČSR,
12. 8. 1970. NA, Výstavba hotelu Intercontinental 1966–1971, s. 4.
28 Informace o stavu jednání ČEDOKu s Intercontinental Hotel Corporation, 3. 3. 1967. NA, Úřad
předsednictva vlády – běžná spisovna, sign. 203/15/48.
29 FILSAK, Karel – BUBENÍČEK, Karel – ŠVEC, Jaroslav. Návrh mezinárodního hotelu IHC v Praze na náměstí
Curieových. Technická zpráva. Architektura ČSSR 27, 1968, č. 6, s. 363–366.
30 VLČEK, Pavel, ed. Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov. Praha 1996, s. 175.
31 „Architektonicky hodnotná stavba je řešena v souladu s protějším objektem hotelu na konci Pařížské ulice
a její spojení s domy v bloku je vcelku šťastně vyřešeno.“ Praha V. Stručná pasportizace území pražské
79
Change language