Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tura Intercontinentalu vynikla lépe, kdyby autoři zachovali původní průčelí budovy
SIA. Na nároží ulic Pařížské a 17. listopadu vznikla ještě budova Mezinárodního svazu
studentstva podle projektu Stanislava Hubičky, která svým zalomeným průčelím
reaguje na Intercontinental. Náměstí Curieových se tak stalo dějištěm trojice staveb
jednoho období, ale různého pojetí.
Filsakem vytvořená poloha českého brutalismu výborně padla do oka odborníkům
i laikům, v době svého vzniku i dnes. Kde více hledat památkové hodnoty
než v odborné kritice a autentické materii? Hotel Intercontinental se stal ikonickou
stavbou mající zásadní místo ve vývoji československé poválečné architektury.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze (NPÚ ÚOP
v Praze) se hotelu Intercontinental podrobně věnuje od roku 2013. 54 Na základě
výzkumu a vyhodnocení podal Ministerstvu kultury v roce 2015 návrh na prohlášení
za kulturní památku. Ještě téhož roku si ministerstvo vyžádalo doplnění seznamu literatury.
Přestože Intercontinental splňuje náročný požadavek Ministerstva kultury
na citaci v zahraniční literatuře, nezahájilo řízení o prohlášení za kulturní památku.
Častým argumentem pro neprohlášení budovy za památku bývá nedochovaný interiér.
I v případě Intercontinentalu interiér doznal radikálních změn. Je tento argument
však silnější než autenticky dochovaná architektura, dispoziční řešení včetně
řady uměleckých děl? Interiéry hotelů bývají často měněny dle aktuálních módních
trendů, neboť si to žádá hotelový byznys. Těžko najdeme luxusní hotel z daného
období v takto lukrativní poloze s původním vybavením. V posledních letech sledujeme
trend u některých hotelů, ale i u jiných staveb, návratu do „retro“ stylu 60.
let. Představu o pozoruhodném řešení interiérů našich předních tvůrců by mohla
navodit rekonstrukce některých prostor do původního stavu, podle fotografií a projektové
dokumentace, tak, jak se to postupně děje v hotelu a vysílači Ještěd.
Snad nová poznání hodnot hotelu Intercontinental, obsažených v této publikaci,
pomohou k plnému docenění této stavby a jejímu prohlášení za kulturní památku.
54 Hotel Intercontinental, NPÚ ÚOP v Praze, pasport, 2013. HOUŠKOVÁ, Kateřina. Hotel Intercontinental
v Praze. Historie a současnost z pohledu památkové péče. Zprávy památkové péče 74, 2014, č. 1,
s. 17–25.
117
Change language