Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
pohledový beton, barevné sklo ve formě parapetních obkladových panelů a kov
v podobě subtilních a elegantních okenních rámů, to vše doplněné specifickým keramickým
obkladem.
Typické patro má podobu dvou běžných podélných trojtraktových křídel vzájemně
propojených dalším kratším trojtraktem. V běžných patrech je konstrukční
systém jednoduše provázán s funkčními jednotkami, v každém konstrukčním poli
obou krajních traktů je typicky umístěn jeden hotelový pokoj se zázemím nebo další
kancelářské a obslužné prostory, prostřední trakt tvoří chodba. Hlavní uzel vertikálních
komunikací je umístěn v kratším spojovacím křídle, další pak v klínu vloženém
mezi dvě části nejdelšího křídla.
Tvorba dynamického modelu
Aktuální podoba strukturální části
BIModelu hotelu Intercontinental.
K tvorbě dynamického modelu, který zachycuje podobu hotelu Intercontinental,
jsou využívány nové metody digitalizace stávajících objektů. Především se jedná
o koncept BIM, s jehož pomocí vzniká hlavní část 3D modelu – geometrie hlavní
nosné konstrukce, a geomatickou metodu blízké fotogrammetrie používanou na
věrné zachycení komplikovaných detailů nebo výzdoby. Finální dynamický model je
pak jejich syntézou.
BIModel je ve skutečnosti databází informací o objektu. Jeho nejvýraznější
částí jsou informace o geometrii stavby ve formě 3D modelu. Jednotlivé entity (například
sloupy nebo stropní desky) jsou začleněny do připraveného systému kategorií,
který tíhne k popsání relativně jednoduchých stavebních elementů pomocí tříd
a nadtříd. Drobné geometrické odchylky či složitější detaily jsou při tomto způsobu
modelování vždy komplikací. Z pohledu historických památkových objektů je tento
aspekt nevýhodou, moderní architektura má však plochy hladké jako bednění železobetonových
prvků. Předností BIM je parametrizace jednotlivých konstrukčních
elementů, která umožňuje uložení specifických dat nebo propojení s externími da-
206
Change language